Campanula patula, Zvonek rozkladitý, Zvonček konáristý

Campanula zahrnuje asi 300 druhů, které rostou v severním mírném pásmu a v horách tropů, nejvíce ve Středozemí.

Popis:

Dvouletá, 25 až 70 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, hranatá nebo oblá, lysá nebo chlupatá, větvená. Listy lysé až krátce chlupaté, přízemní řapíkaté, obvejčité, vroubkované, dolní lodyžní krátce řapíkaté, eliptické až podlouhle vejčité, celokrajné, horní klínovitě přisedlé, čárkovitě kopinaté, celokrajné. Květy na dlouhých stopkách, při slunci vzpřímené, za deště a v noci nící, uspořádány v široce rozkladité latě, koruna 15 až 40 mm dlouhá, široce nálevkovitá až zvonkovitá, fialová. Kvete v V až X.

Stanoviště:

Louky, pastviny, paseky, křoviny, na půdách vlhkých, výživných, neutrálních až slabě kyselých, humózních, písčitohlinitých.

Rozšíření:

V ČR od nížin do horských oblastí hojně, se stoupající nadmořskou výškou s menší frekvencí. Roste téměř v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Jindřich František Bobák napsal(a) 17.7.2009, 09:28 hod.:
Zvonek luční

Když zjara nebe z vody vstává,
na poli řepka zlatem září,
kukačka z lesů povolává
a louka snídá na herbáři,

když noc se hádá s rosným ránem,
kdo přijde později a kdo dříve,
země odloží šaty z ramen
a prosí slunce rozpustilé

o jedno z dalších pošimrání,
tehdy rozkvetou zvonky v stráni.
Ach, nepřikryješ malou dlaní
louku stvořenou k milování!
[reagovat]

Zdeněk Pazdera (botanika[zavinac]wendys.cz) napsal(a) 8.4.2008, 22:08 hod.:
Ohledně opylování zvonků si dovolím citovat:
Květy zvonků jsou proterandrické [=stav, kdy je jedinec nejdříve samcem, pak samičkou]. Pylová zrna se uvolňují z prašníků už v poupatech a jsou zachycována mezi chlupy, jimiž je porostlá čnělka (tzv. vymetací chlupy). S otevřením květu začíná samčí fáze, kdy je pyl sbírán opylujícím hmyzem (včely, čmeláci, v menší míře ostatní blanokřídlí, motýli, brouci a dvoukřídlí; květy jsou snadno přístupné i větším druhům hmyzu). Teprve po odnesení pylu nastává fáze samičí, kdy je květ opylován pylem z jiného květu téže rostliny nebo jiného jedince. Po odkvětu se blizny spirálovitě stáčejí směrem dolů a u některých druhů se dostávají do styku s povrchem čnělky, kde může dojít k opylení pylem z téhož květu. To bylo experimentálně prokázáno jen u dvou druhů s dlouhými bliznami, jež se stáčejí až o 1,5 obrátky (C. patula a C. persicifolia), naopak vyloučeno např. u C. barbata, C. bononiensis, C. glomerata, C. latifolia, C. medium, C. rapunculoides, C. rotundifolia, C. sibirica a C. trachelium, kde jsou blizny příliš krátké než aby se mohly dotknout povrchu čnělky (GADELLA 1964, KOVANDA 1970a). Stáčení blizen je čistě fyziologický proces, který nastává vždy ke konci života květů, bez ohledu na to, zda došlo k alogamii [=opylení pylem z jiné rostliny] nebo ne.
[Květena České republiky 6, Academia 2000, str. 727]

Fotografický herbář
					Hledej rostlinu / heslo:
Úvod (Home)	Slovník	Herbář 1899	Herbář na CD	Zvířata	Přátelé botaniky

Campanula patula - zvonek rozkladitý

Čeleď: Campanulaceae - zvonkovité

Rod

Popis:

Stanoviště:

Rozšíření:

Poznámky návštěvníků těchto stránek: