Euphorbia cyparissias - pryšec chvojka

Čeleď: Euphorbiaceae - pryšcovité

Rod

Euphorbia zahrnuje asi 250 druhů rostoucích převážně v mimotropických oblastech severní polokoule. Dle volnějšího taxonomického pojetí však tento rod zahrnuje celkem něco mezi 1600 až 2000 druhy převážně rozšířených naopak v tropech a subtropech.
Latinské rodové jméno je odvozeno od jména osobního lékaře numidského krále Judy II. Euphorba, který žil v 1. století př.n.l. a který upozornil na léčivé vlastnosti některých afrických pryšců. České rodové jméno vzniklo od staročeských slov "prysky", "pryskýře" či novějšího výrazu "puchýře" (mléko v pryšcích obsažené dělá na pokožce puchýře).

Popis:

Vytrvalá, až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, v horní polovině obvykle s postranními nekvetoucími větvemi, listnatá, převážně lysá. Listy čárkovité až čárkovitě obkopinaté, šířka max. 3 mm, délka nejvíce 30 mm, zašpičatělé, přisedlé, celokrajné, lysé, listy na postranních větvích až čárkovité. Cyathia (viz. čeleď) v koncových i úžlabních lichookolících. Zákrovní listence vidlanů ledvinovitě vejčité, vzájemně nesrostlé, špičaté, žlutavé, za plodu načervenalé. Žlázky půlměsíčité, dvourohé, žluté, později hnědé nebo hnědočervené. Kvete v IV až VI.
Pryšec chvojka je často napadán rzí hrachovou (Uromyces pisi), pro níž je mezihostitelem (aeciové stadium). Napadené rostliny mají zcela jiný vzhled nežli rostliny zdravé: Obvykle jsou nevětvené, jejich listy jsou malé a vejčité, žlutavé, příjemně vonící, rostlina nekvete, na rubu listů se objevují rezavě červené puchýřky.
Druhové latinské jméno rostliny připomíná na podobnost jejích listů s jehlicemi cypřiše.

Stanoviště:

Meze, křoviny, stráně, lesní okraje, světlé lesy, podél cest a silnic, trávníky, rumiště, preferuje půdy kamenité, hlinité i písčité, kyselé i zásadité, velmi dobře snáší sucho.

Rozšíření:

V ČR od nížin do podhorských oblastí hojně, místy však může zcela chybět, v nejvyšších polohách vzácně nebo zcela chybí (max. asi 1250 m n.m.). Celkově roste v Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, na východě ostrůvkovitě až po Ural, druhotně v Severní Americe.

Jedy:

Mléčná šťáva obsahuje kyselinu euforbiovou a její anhydrid, dále euforbon, asi 3,6% gumy, 2,7% kaučuku, 16% pryskyřic, bílkoviny, organické kyseliny (např. gallovou, jablečnou), 4% cukru, silici, olej. V květech je luteolin, v semenech olej.
Mléko na kůži vyvolává pocit pálení, zrudnutí, někdy se mohou vytvořit puchýře a vředy. Po požití se objevuje pálení v ústech, zvracení, průjem a kolikové bolesti. Dostane-li se do oka, může vyvolat vředy a zákal rohovky. Po vstřebání trávícím ústrojím se otrava projevuje pálením v ústech, zvracením, průjmem, rozšířením zorniček, blouzněním, křečemi, studeným potem, svalovým třesem, nejistou chůzí, puls je nepravidelný.

Pryšec v Českém herbáři z roku 1899:

Pryšec chvojka (Euphorbia syparissias) bývá zvýší stopy; z odenku vyrůstá více přímých lodyh. Celá bylina oplývá bílým prudkým mlékem a roste vůbec na suchých trávnících a kvete od dubna do července. Rozeznává se několik druhů pryšce. Některý druh potřebuje se za lék k počišťování.

V teplých krajích rostou druhy, z nichž kanárský poskytuje pryskyřici, z které se dělá náplasť. Mlékem tím otravují černochové šípy svoje. Při užití náplasti té neškodí opatrnost.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Euphorbia:
Euphorbia amygdaloides Pryšec mandloňovitý	Euphorbia dulcis Pryšec sladký	Euphorbia esula Pryšec obecný	Euphorbia helioscopia Pryšec kolovratec
Euphorbia lucida Pryšec lesklý	Euphorbia milii Pryšec zářivý	Euphorbia peplus Pryšec okrouhlý	Euphorbia pulcherrima Pryšec překrásný

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy