Anchusa officinalis - pilát lékařský

Čeleď: Boraginaceae - brutnákovité (drsnolisté)

Rod

Anchusa zahrnuje asi 40 druhů, které rostou převážně od Středozemí po Střední Asii a dále na Sibiři, v severní a jižní Africe.

Popis:

Dvouletá až vytrvalá, 20 až 70 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, v horní části krátce větvená, chlupatá. Listy v přízemní růžici krátce řapíkaté, celokrajné nebo řídce zubaté, chlupaté, v době květu téměř zaschlé, lodyžní listy přisedlé, kopinaté, chlupaté. Květy uspořádány ve vijany, zpočátku červené, později modrofialové až nachové, vzácně bílé. Kvete v V až IX.

Stanoviště:

Travnaté stráně, suché louky, kamenolomy, okraje cest, náspy, rumiště, preferuje půdy hlinitoštěrkovité, písčité, suché, umístění slunné.

Rozšíření:

V ČR roztroušeně od nížin do podhorských oblastí, nejvíce v teplejších lokalitách, méně ve vyšších a chladnějších polohách (max. asi 650 m n.m.). Celkově roste téměř v celé Evropě od severního Španělska až po Pobaltí a od severní Itálie po Balkán, na severu zasahuje do jižní Skandinávie, na východě po Ukrajinu a jižní Rusko.

Léčitelství:

Obsahuje alkaloidy cynoglossin, consolidin a dále allantoin, cholin, kyselinu křemičitou, třísloviny, sliz, tanin, malé množství éterických olejů.
Sbíranou částí je kvetoucí nať, sbírá se v době na počátku květu.
Droga potlačuje kašel, podporuje vykašlávání hlenů, látkovou výměnu. Šťáva z čerstvých rostlin posiluje žaludek, čistí krev, podporuje funkci jater a sleziny, příznivě působí na bronchitidu, zápal plic i astma, zlepšuje psychickou odolnost a spánek (šťáva se podává 4x denně po 2 čajových lžičkách). Zevně se užívá odvaru na opary.
Vzhledem k obsahu alkaloidů, o jejiž účinku ještě není přesných informací, se nedoporučuje dlouhodobé vnitřní užívání pilátu nebo jeho podávání těhotným a kojícím ženám a malým dětem.
Převzato a velmi zkráceno z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.

Pilát v Českém herbáři z roku 1899:

Pilát (Anchua), a) lékařský (volový jazyk, A. officinalis). Kořen vřetenovitý, hnědý, na prst tlustý, 1 neb několik lodyh vypouštějící, které jsou přímé, oblé, 1—2 stopy vysoké; listy má kopinaté, ostré; květy nachové neb modré. Roste v Evropě na pustých a písčitých místech. Květy, kořen a listy nemají vůně, mají chuť mdlou a používají se za lék, jenž obměkčuje, chladí, otvírá tělo a podporuje chrkání, b) Barvířský (A. tinctoria). Kořen vypouští několik lodyh, 2—6" dlouhých; roste v jižních krajích na Peloponesu, Krétě, Cypru, kvete v červnu a červenci.

Kořen (kůra jeho) barví na červeno, pročež upotřebí se ho k barvení mastí, olejů a léků lihových; též užívá se proti vyraženinám.

Masť na rty červená barví se tímto kořenem a shotovuje se z 1 lib. čerstvého másla, 2 uncí hrozinek, jež utřou se s vodou na kaši a svaří, pak procedí, načež přidá se půl unce kořene toho s 4 unc. vosku, což se rozpustí na mírném ohni. Masť ta léčí rozpukané a bolavé rty.

Odvar kořene toho slouží proti průjemu, vyraženinám; vezme se 15 gramů na čtvrt ltr. vody.

Kůra ta obsahuje barvu červenou, jež rozpouští se v líhu nebo třešti.

V barvířství se potřebuje k barvení bavlny — ale barva ta, ač krásná, není vytrvalá.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Helena napsal(a) 16.1.2011, 11:53 hod.:
Dovoluji si upozornit, že nahoře v popisu rostliny se píše:
... Květy uspořádány ve vijany, zpočátku červené, později modrofialové až nachové, vzácně bílé. .... Takže se asi v bílé barvě vyskytovat může

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy