Stachys sylvatica - čistec lesní

Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)

Rod

Stachys zahrnuje 200 až 300 druhů rozšířených zejména v mírném a subtropickém pásmu obou polokoulí, chybí v Austrálii a na Novém Zélandu.

Popis:

Vytrvalá bylina, lodyha přímá 30 až 120 cm vysoká, jednoduchá nebo větvená, chlupatá. Listy dlouze řapíkaté, chlupaté, srdčité až široce vejčité, špičaté, pilovité. Lichopřesleny nejčastěji 6květé, listeny kopinaté, zubaté, delší než květy. Květy na krátkých stopkách, kalich trubkovitě zvonkový, 4 až 7 mm dlouhý, asi do 1/3 členěný, koruna 12 až 17 mm dlouhá, temně nachově červená s bílou kresbou. Plodem je tvrdka.

Stanoviště:

Listnaté lesy, paseky, křoviny, horské lužní lesy, přednostně na vlhkých až mokrých, hlinitopísčitých a humózních půdách.

Rozšíření:

V ČR roztroušeně až hojně vyjma vyšších horských poloh a sušších pahorkatin. Roste od nížin až do podhorských oblastí, maximálně nalezen v Krkonoších v nadmořské výšce 1200 m. Celkově se vyskytuje téměř v celé Evropě, v Norsku se objevuje až za polárním kruhem, na jihu roste až po sever Pyrenejského poloostrova, Sicílii a Řecko, dále na Kavkaze, části západní Sibiře a ve Střední Asii.

Léčitelství:

Obsahuje betainy (stachidrin, betonicin, turicin, trigonellin), cholin, allantoin, třísloviny, silici, sliz, kyselinu tanovou a vitamíny.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba sideritis), nejlépe těsně po rozkvětu, někdy se sbírají jen samotné listy, které jsou nejlepší těsně před rozkvětem.
Droga působí sedativně, snižuje krevní tlak, zvyšuje tonus dělohy, staví krvácení (mírně zvyšuje srážlivost krve), nejčastěji se užívá v gynekologii při silném krvácení, lze ji však použít k zastavení jakéhokoliv krvácení (k tomuto účelu lze použít čerstvého naklepaného listu). Odvaru z čistce se užívá při nemocích prostaty a dolních cest močových (1 polévková lžíce se vaří ve sklenici vody 3 minuty, pak se nechá 15 minut luhovat, užívá se 3x denně před jídlem po dobu as 3 týdnů). Protože však odvar není valné chuti, nejčastěji se užívá ve formě tinktury, 3x až 4x denně 20 až 25 kapek.
České rodové jméno rostliny je odvozeno právě od jejího užití v lidové medicíně, neboť čistec rány nejen hojí, ale i čistí.
Informace v tomto odstavci čerpány z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.

Čistec v Českém herbáři z roku 1899:

Čistec prostý (Stachys recta) roste v jižní Evropě; nať má zápach odporný a chuť trpkou. Listy potřebují se proti mrtvici; tropí se jimi pověra. Bahní (St. palustris) roste u vod; kořen se požívá. Nať smrdutá a hořká sloužívala za lék proti neduhům v životě. Lesní roste v lesích, potřeboval se jindy proti voleti, k čistění krve a puzení na moč; také na čmýru prý účinkuje. Jsou ještě jiné druhy, z nichž ten či onen co lék upotřeben býval.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Stachys:
Stachys byzantina Čistec vlnatý	Stachys palustris Čistec bahenní	Stachys recta Čistec přímý

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy