Thymus pulegioides - mateřídouška vejčitá (mateřídouška polejovitá)

Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)

Rod

Thymus zahrnuje 40 až 50 druhů, které rostou takřka v celé Eurasii, chybí jen v nejsevernějších částech Evropy a Asie, na jihu probíhá hranice rozšíření Irákem, severním Íránem, horami Střední Asie a Himalájí, ve Střední Asii roste jen v horách, chybí také v Číně vyjma její severovýchodní části, dále roste na Islandu, v jižním Grónsku, v severní Africe, druhotně byly některé druhy zavlečeny do Severní Ameriky. Těžiště rozšíření tvoří oblast Středozemí, zejména Pyrenejský poloostrov.

Popis:

Vytrvalý, nízký keřík. Stonky poléhavé, vystoupavé až přímé, vždy zakončené květenstvím. Květonosné větve 4hranné, chlupaté jen na hranách, případně jen na dvou protilehlých plochách. Listy krátce řapíkaté, vejčité až široce vejčité nebo eliptické až široce eliptické, žilnatina na rubu listů výrazná, postranní žilky k okraji listů ztenčující se a mizející. Květy ve válcovitém až kulovitém lichoklasu, koruna růžová, bělavá, zřídka bílá. Kvete v VII až X.
Poznámka: Všechny v ČR rostoucí druhy mateřídoušek jsou si velmi podobné a navíc často dochází k jejich vzájemnému křížení, takže přesné určení druhu bývá někdy obtížné.

Stanoviště:

Krátkostébelné louky, pastviny, meze, okraje cest a lesů, travnaté a kamenité svahy, mýtiny, lomy, preferuje půdy silně kyselé až zásadité, málo humózní, především na chudších podkladech.

Rozšíření:

V ČR nejhojnější druh mateřídoušky, po celém území roste roztroušeně až hojně, pouze na jižní Moravě roste méně, všude jinde od nížin až do podhorských oblastí, zavlečena bývá i ve vysokých horských polohách (až kolem 1300 m n.m.). Celkově roste ve větší části Evropy, chybí jen v jejích nesevernějších a nejjižnějších oblastech.

Léčitelství:

Pro léčitelské účely lze použít jakoukoliv z u nás planě rostoucích druhů mateřídoušek, přestože obsah účinných látek se u jednotlivých druhů poněkud liší; jejich obsah však není závislý jen na druhu, ale i na stanovišti: obecně platí, že nejvíce účinných látek mají rostliny rostoucí na slunných a níže položených stanovištích.
Mateřídouška obsahuje zejména monoterpenoidy (thymol, cymol, linalool, karvakrol a další) obsažené v silici (až 0,6%), dále kyselinu ursolovou, hořčinu serpyllin, třísloviny (asi 7%), flavony a fytoncidy. Thymol má silné antiseptické účinky, karvakrol má účinky podobné, je však poněkud toxičtější, třísloviny napomáhají uvolňování hlenu, mírní kašel, zabraňují tvorbě plynů, uvolňují křeče, působí proti průjmům, zevně vyvolávají překrvení kůže.
Drogou je nať (Herba serpylli), jejíž nezdřevnatělé části se sbírají od května do srpna. Suší se ve stínu ve slabých vrstvách nebo při umělém sušení za teplot do 35 °C. Při sušení se neobrací, aby neopadaly listy.
Podle J.A.Zentricha droga zvyšuje obranyschopnost organizmu proti infekčním chorobám (chřipka, nachlazení apod.), podporuje vykašlávání (bronchitida), má antiastmatické účinky, posiluje nervy (možno proto použít při neurastenii, depresích, nervově podmíněné závrati, migréně, šumění v uších), zlepšuje funkci trávicí soustavy, tlumí kolikové bolesti, působí proti nadýmání, má močopudné účinky, reguluje menstruaci. Výrazných antiseptických účinků lze s úspěchem využít při různých zánětech nebo zevně na špatně hojitelné rány, vředy či spáleniny od slunce. Při současném vnitřním i zevním použití (obklady, koupele, čaje) působí antirevmaticky a proti dně. Ve vyšších dávkách ji lze vnitřně použít i proti střevním parazitům. Nálev se obvykle připravuje z jedné čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody - pije se 3x denně. Upozornění: Některé silice v droze obsažená jsou mírně toxické, proto se nedoporučuje mateřídoušky užívat dlouhodobě nebo ve vysokých koncentracích! Při předávkování může dojít k otravě projevující se omámením a podrážděním ledvin, při dlouhodobém podávání může dojít k poškození sliznic.

Mateřídouška v Českém herbáři z roku 1899:

Douška máteří (Thymus) má vůni příjemnou, chuť hořkou; obsahuje etherický olej, pryskyřici a hořké látky. Odvar užívají ženské mající nesnáze s čmýrou; nať co obkladek tiší bolesti, nebo se co koupel dává při ochrnutí a oteklinách. Líh douškový užívá se též k tomu účelu. Listí sbírá se v čas květu; upravuje se z něho voda.

V zahradách roste jiný druh, jenž podobá se předešlému, ale nejvíce v kuchyni se užívá za koření, jež podporuje zažívání a zahřívá žaludek.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Další rostliny rodu Thymus:
Thymus praecox Mateřídouška časná	Thymus vulgaris Mateřídouška tymián

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy