Tlustoklasec žlutý - Pachystachys luteaBuk lesní - Fagus sylvatica Herbář Wendys
Hledej rostlinu / heslo:

Máta peprná,Mentha x piperita
Máta peprná (Mentha x piperita)
zvětšit obrázek
Máta peprná,Mentha x piperita
Máta peprná (Mentha x piperita)
zvětšit obrázek
Máta peprná,Mentha x piperita
Máta peprná (Mentha x piperita)
zvětšit obrázek
Máta peprná,Mentha x piperita
Máta peprná (Mentha x piperita)
zvětšit obrázek

Mentha x piperita - Máta peprná

Slovensky: Mäta pieporná

Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)

Rod

Mentha zahrnuje asi 12 až 15 druhů s původním rozšířením v mimotropických oblastech severní polokoule, v severozápadní Austrálii a na Novém Zélandu.

Popis:

Druh vzniklý zkřížením máty vodní (Mentha aquatica) a máty klasnaté (Mentha spicata).
Vytrvalá, 40 až 80 cm vysoká bylina s nadzemními plazivými výběžky. Lodyha lysá nebo roztroušeně chlupatá, 4hranná. Listy vstřícné, úzce vejčité až podlouhlé, špičaté, řapíkaté, zubaté. Květy v hustých lichopřeslenech vyrůstajících z paždí listů, koruna světle růžová až světle fialová. Kvete v VII až IX.

Rozšíření:

V ČR pěstována, velmi vzácně zplaňuje, vznikla zřejmě v západní Evropě, v současnosti pěstována v mírných klimatických pásmech celého světa.

Léčitelství:

Sbírají se listy (Folium menthae piperitae) nebo kvetoucí nať (Herba menthae piperitae) několikrát do roka vždy před rozkvětem. Droga se suší ve stínu co možná nejrychleji (při pomalém sušení hnědne) nebo za umělých teplot do 35 °C (při vyšších teplotách může docházet ke ztrátě silice).
Listy obsahují silici (1 až 2,5%) s hlavními složkami mentholem (asi 50% z obsahu všech silic), menthonem (asi 10%), menthofuranem, sabinem, piperitonem a dalšími a dále asi 5 až 6 % tříslovin, hořčiny a flavonoidy.
Máta peprná odstraňuje křeče a to zvláště v trávícím ústrojí, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a svíravě. Dle J.A.Zentricha je vhodné ji použít i při nadýmání, podporuje funkci jater, snižuje bolestivost při nemocích trávícího ústrojí, příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní a žlučníku, mírně snižuje krevní tlak, inhalace jejích par je výborným prostředkem při zánětlivých chorobách dýchacích cest. Preventivně lze máty použít zejména u chorob žlučníkových a jaterních. V arabských zemích je oblíbený povzbuzující zelený čas s příměsí asi 5% máty peprné (u nás se prodává pod názvem Tuareg). Zevně lze máty použít v koupeli při nervových onemocněních, revmatismu a při kožních vyrážkách. Je-li podávána samostatně, připravuje se odvar z jedné až dvou kávových lžiček drogy na 200 ml vroucí vody, častěji je však podávána v kombinaci s dalšími bylinami. Máta by se nikdy neměla podávat dlouhodobě a v nadměrných dávkách. Zcela kontraindikována je u osob alergických na methol a u nemluvňat!

Pěstování:

Mátě se daří v teplých a slunných polohách, v lehčích, humózních a nevápnitých půdách s dostatkem vláhy. Množí se dělením trsů nebo řízky z výběžků.

Máta v Českém herbáři z roku 1899:

Máta (Mentha), rozeznává se několik druhů, máta kadeřavá v zahradách, má chuť a vůni příjemnou; potřebuje se v lékařství; máta peprná pěstuje se v zahradách; čerstvá má chuť kořennou, též vůni silnou.

Užívá se za lék proti žaludkovým neduhům, nadýmání, průjemu; zevně přikládá se sušená neb čerstvá. Odvar potřebuje se též proti bolení, které předchází čmýru.

Voda z máty upraví se, když 1 libra nati a 12 liber vody svaří se na 4 lib.

Olej mátový potřebuje se k mazání při křečích a ochrnutích.

Tinktura připraví se z 3 kventlíků oleje máty kadeřavé, půl kventlíku oleje máty peprné, jež rozpustí se v 1½ mázu líhu 90% a procedí; syrup mátový upraví se z nati, jež ve vodě se vaří, a přidá cukr.

Také výtažky a pilulky (kuličky) připravují se z máty neb jejího oleje.

Máta vodní (Mentha aquatica) má vejčité chlupaté listy, posázené žlázami olejitými; květ fialově červený. Listí sbírané známo v lékárnách pode jménem folia menthae crispae. Odvar listů těch s bílým vínem zahání červy (škrkavky), působí na moč a větry.

Listí rozmačkané zahání bolení v hlavě; hojí také bodnutí včel neb vos. Utřené listí, přindáme-li k nosu, čistí a sílí mozek; působí dobře také při mdlobách. Přidá-li se k němu heřmánek, rozseká a svaří ve víně (půl litru s vodou smíšeného) v pytlíčku a lisuje-li se to pak, poslouží to za obklad pro rodičky (šestinedělky), zahánějíc bolesti, které časem následují porod.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Eliška (eliskamartinkova[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 3.8.2011, 10:56 hod.:
Dobrý den,ráda bych se zeptala jak nebo kde,v jakých podmínkách se suší máta.Na zahradě mám mátu a už jsem ji ostřihala ale ted nevím jestli ji mám dát na vzduch,do tmy nebo na světlo byla bych moc ráda aby jste mi poradili.Děkuji...
[reagovat]

vláďa (vlada.vytasek[zavinac]centrum.cz) napsal(a) 3.8.2011, 21:06 hod.:
Máta peprná se velmi dobře suší někde kde proudí vzduch a lépe mimo světlo jako všechny léčivky.(např.na půdě zavěšená na šňůře)

gajdosa napsal(a) 3.11.2009, 17:03 hod.:
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,je-li vhodný mátový čaj pro těhotné ženy.Pokud je kontraindikován u nemluvňat,měl by být kontraindikován i u gravidních žen,ne?Není možné,že ve vyšším stadiu těhotenství může vyvolávat děložní kontrakce?Děkuji za odpověď.
[reagovat]

Rozárka napsal(a) 8.4.2010, 09:13 hod.:
máta by se neměla užívat od 26. tt kvůli předčasným stahům

Anonym napsal(a) 15.6.2009, 23:47 hod.:
Ráda bych upřesnila, že máta užívaná v tuaregu je "nana-máta", pokud se nepletu, nikoli máta peprná.
[reagovat]

Jana (janicka.chromkova[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 12.8.2008, 13:29 hod.:
Mám doma mátu peprnou. Jak se mám o ni starat, jaké je pro ni vhodné hnojivo, jka často ji hnojit a zalévat a kam ji umístit?
[reagovat]

testerce napsal(a) 2.11.2008, 22:41 hod.:
Mátu také pěstuji, nejlépe se jí daří na zahrádce, mezi rostlinami, mimo květináč. Hnojiva jen minimální množství, skoro žádné nepotřebuje. Je to vlastně plevel, na zimu se stříhá až do minimální výšky, obroste na jaře.

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]


Najít weby o této rostlině:
Googlem - Seznamem
Najít obrázky této rostliny:
Googlem - Seznamem

Další rostliny rodu Mentha:


Rostliny rodu Mentha obsažené
v Názorné květeně zemí koruny české (1900-1904):
Máta (rod) - Mentha
Máta lesní - Mentha silvestris
[Máta dlouholistá - Mentha longifolia ]
Máta zelená - Mentha viridis
[Máta klasnatá - Mentha spicata ]
Máta peprná - Mentha piperita
[Máta peprná - Mentha x piperita ]
Máta okrouhlolistá - Mentha rotundifolia
[Máta vonná - Mentha suaveolens ]
Máta vodní - Mentha aquatica
Máta přeslenatá - Mentha verticillata
[Máta přeslenatá - Mentha x verticillata ]
Máta jemná - Mentha gentilis
[Máta jemná - Mentha x gracilis ]
Máta zahradní - Mentha hortensis
[Máta dalmatská - Mentha x dalmatica ]
Máta červená - Mentha rubra
[Máta jemná - Mentha x gracilis ]
Máta rolní - Mentha arvensis


osiva-semena.cz



RSS RSS

Úvod (Home) Zobraz rostliny: Zpět (Back)

Reklama na tomto webu

Další moje weby:
  • Astrologický program Nebeský kalendář
  • Astrology software Sky Calendar
  • Zvířata na fotografiích
  • Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín

  • Spřátelený web:
  • Živé drahokamy