Vinca minor L. - Barvínek menší (brčál menší)

Čeleď: Apocynaceae - toješťovité

Rod

Vinca zahrnuje 7 druhů rozšířených v Evropě a západní Asii.

Popis:

Vytrvalé, dřevnatějící byliny. Stonek plazivý až 80 cm dlouhý, za květu vystoupavý. Listy krátce řapíkaté, vstřícné, podlouhle kopinaté až eliptické, tupě špičaté, celokrajné, kožovité, stálezelené. Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů, korunní plátky modré, fialově modré, červenorůžové, někdy bílé, nápadně stočené doleva (šikmo uťaté).

Stanoviště:

Listnaté i smíšené lesy, ojediněle v lesích jehličnatých, s oblibou na vlhkých a živinami bohatých půdách, v polostínu až stínu. Neprospívají mu půdy silně kyselé. Často pěstován, často následně zplaňuje a zdomácňuje v okolí lidských sídlišť (hřbitovy, parky, okolí kostelů, kaplí, křížů apod.).

Rozšíření:

V ČR roztroušeně přibližně do nadmořské výšky 800 m, často však pěstován na zahradách. Celkově se vyskytuje v Evropě od severní části Pyrenejského poloostrova a jihu Velké Británie na západě až po střední Podněpří na východě. Na jihu se objevuje v Itálii, severní hranici pravděpodobně mimo jiné tvoří střední Německo a území ČR. Mimo Evropu se nevyskytuje.

Pěstování:

Tvoří husté stálezelené koberce, na jaře (duben až červen) navíc obohacené množstvím modrých květů, proto je oblíbenou okrasnou rostlinou. Prospívá mu kyprá a výživná půda, má rád stín i polostín, pestrolisté odrůdy však vyžadují více světla. Dobře snáší znečištěné ovzduší a je odolný proti chorobám a škůdcům. Pozor však na silné mrazy, které mohou rostlinu poškodit. Nejčastěji je pěstován v nešlechtěné podobě, vyskytují se však i kultivary různé barvy a velikosti květů (modrá, bílá, červená).

Léčitelství:

Dříve byl barvínek hojně užíván v lidovém léčitelství, dnes je však užíván jen pomálu. Sbíranou částí je nať (Herba vincae), ze které se izolují alkaloidy (viz. výše), kterých je přítomno 0,1 až 0,7%. Dále obsahuje saponiny, třísloviny, pektin, amorfní hořčinu vincin a deriváty kyseliny flavonové a ursolové. Nať se sbírá v červnu až červenci, suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo umělým sušením při teplotě do 45°C. Droga snižuje krevní tlak, užívá se ji při potlačení dráždivosti při kašli, působí ale i sedativně, bývá užívána při cukrovce. Alkaloid vinkaleukoblastin způsobuje snížení počtu bílých krvinek a potlačuje růst nádorového bujení, čehož bývá užíváno při léčbě některých krevních chorob a zhoubných nemocí. Droga bývá užívána rovněž při léčbě nejrůznějších krvácivých stavů (krvácení z nosu, z dásní nebo při krvácení ženských orgánů), kdy se bere ve formě nálevu (1 čajová lžička na šálek vody, denně 2 šálky). Osvědčila se i při léčbě zánětů sliznice dutiny ústní, střevní, při zánětu průdušek a plic.

Jedy:

Barvínek obsahuje okolo 50 různých alkaloidů (vinkamin, vinkamidin, vinkaminorein, vinkaleukoblastin, isovinkamin, pervincin), které mohou být při větších dávkách jedovaté, přesto otravy lidí nebyly zaznamenány.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]