![]()
Fotografický herbář
|
|||||
| Úvod | Názorná květena | Slovník | Herbář 1899 | Herbář na CD | Přátelé botaniky |
| Vinca minor L. - Barvínek menší (brčál menší)Čeleď: Apocynaceae - toješťovité
RodVinca zahrnuje 7 druhů rozšířených v Evropě a západní Asii. Popis:Vytrvalé, dřevnatějící byliny. Stonek plazivý až 80 cm dlouhý, za květu vystoupavý. Listy krátce řapíkaté, vstřícné, podlouhle kopinaté až eliptické, tupě špičaté, celokrajné, kožovité, stálezelené. Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů, korunní plátky modré, fialově modré, červenorůžové, někdy bílé, nápadně stočené doleva (šikmo uťaté). Stanoviště:Listnaté i smíšené lesy, ojediněle v lesích jehličnatých, s oblibou na vlhkých a živinami bohatých půdách, v polostínu až stínu. Neprospívají mu půdy silně kyselé. Často pěstován, často následně zplaňuje a zdomácňuje v okolí lidských sídlišť (hřbitovy, parky, okolí kostelů, kaplí, křížů apod.). Rozšíření:V ČR roztroušeně přibližně do nadmořské výšky 800 m, často však pěstován na zahradách. Celkově se vyskytuje v Evropě od severní části Pyrenejského poloostrova a jihu Velké Británie na západě až po střední Podněpří na východě. Na jihu se objevuje v Itálii, severní hranici pravděpodobně mimo jiné tvoří střední Německo a území ČR. Mimo Evropu se nevyskytuje. Pěstování:Tvoří husté stálezelené koberce, na jaře (duben až červen) navíc obohacené množstvím modrých květů, proto je oblíbenou okrasnou rostlinou. Prospívá mu kyprá a výživná půda, má rád stín i polostín, pestrolisté odrůdy však vyžadují více světla. Dobře snáší znečištěné ovzduší a je odolný proti chorobám a škůdcům. Pozor však na silné mrazy, které mohou rostlinu poškodit. Nejčastěji je pěstován v nešlechtěné podobě, vyskytují se však i kultivary různé barvy a velikosti květů (modrá, bílá, červená). Léčitelství:Dříve byl barvínek hojně užíván v lidovém léčitelství, dnes je však užíván jen pomálu. Sbíranou částí je nať (Herba vincae), ze které se izolují alkaloidy (viz. výše), kterých je přítomno 0,1 až 0,7%. Dále obsahuje saponiny, třísloviny, pektin, amorfní hořčinu vincin a deriváty kyseliny flavonové a ursolové. Nať se sbírá v červnu až červenci, suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo umělým sušením při teplotě do 45°C. Droga snižuje krevní tlak, užívá se ji při potlačení dráždivosti při kašli, působí ale i sedativně, bývá užívána při cukrovce. Alkaloid vinkaleukoblastin způsobuje snížení počtu bílých krvinek a potlačuje růst nádorového bujení, čehož bývá užíváno při léčbě některých krevních chorob a zhoubných nemocí. Droga bývá užívána rovněž při léčbě nejrůznějších krvácivých stavů (krvácení z nosu, z dásní nebo při krvácení ženských orgánů), kdy se bere ve formě nálevu (1 čajová lžička na šálek vody, denně 2 šálky). Osvědčila se i při léčbě zánětů sliznice dutiny ústní, střevní, při zánětu průdušek a plic. Jedy:Barvínek obsahuje okolo 50 různých alkaloidů (vinkamin, vinkamidin, vinkaminorein, vinkaleukoblastin, isovinkamin, pervincin), které mohou být při větších dávkách jedovaté, přesto otravy lidí nebyly zaznamenány. Poznámky návštěvníků těchto stránek:jana napsal(a) 18.6.2010, 16:23 hod.: chtela jsem se zeptat,jestli je barvinek pnouci rostlina [reagovat] Anonym (martina.adamcova292[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 29.4.2010, 11:20 hod.: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, proč mi barvínek nekvete? Mám ho druhým rokem, vzala jsem si odnož od babičky, která ho měla celoročně ve stínu a nikdy ji nekvetl. Přičítala jsem to tomu stínu. Já ho dala na jižní stranu a stejně nekvete. Exituje i nekvetoucí druh? díky za odpovědi Martina A. [reagovat] katka napsal(a) 29.1.2010, 12:24 hod.: myslíte že by se jím dalo i otrávit? to bych dost nerada [reagovat] JarmilaBrno napsal(a) 18.7.2009, 22:11 hod.: Barvínek pomáhá proti bušení srdce.Vyrábím si tinkturu-krájený květ zaleji trochou pálenky.Stačí se trochou natírat,látky přejdou do krve skrze pokožku.Dělám to i s ostatními bylinami. [reagovat] marlenkacka (marlenkacka[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 30.4.2009, 22:03 hod.: Barvínek mi nekvete již několik let. Co mám udělat, aby kvetl? [reagovat] Čmelák (cmelak[zavinac]svei.de) napsal(a) 3.5.2009, 16:25 hod.: Barvínek pšstuji již dlouhá léta zejména jako krycí rostlinu pod keři. V plném stínu nekvete, pro květ potřebuje slunce nebo max. polostín. Výborné je odpolední slunce. Je vyborný svým silným, stále zeleným růstem, kterým po několika letech doslova vyhubí veškerý plevel. Zdárně v něm však vyrůstají pouze cibuloviny, zejména tulipány. S ostatními i vyšími rostlinami nemám dobré zkušenosti. Na půdu je nenáročný, zálivka spíše čaštěji. Kvete mi každoročně velmi bohatě. Množím brzy z jara jednoduše přesazením odděleného trsu nebo řízkováním do květináčů které potom na podzim přesadím přímo na místo. Eva Šindelářová (eva.sindelarova[zavinac]nmbbrno.cz) napsal(a) 30.5.2008, 08:12 hod.: Vloni jsem nasázela do truhlíků plazivé muškáty střídavě s pestrolistým barvínkem. To jsem asi udělala špatně, protože muškáty živořily, byly malé, lámaly se stonky. Zato barvínek rostl krásně. Zřejmě se tyto dvě rostliny nesnáší. Máte někdo podobnou zkušenost? Co na to zahradník! [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
Zásady ochrany osobních údajů | ||||||||||||||||||||||||