Na této straně začíná článek o rostlině:
Sivěnka slatinná - Glaux maritima [= Sivěnka přímořská - Glaux maritima]

Plod jest kulatá, mnohosemenná tobolka, zvící veliké, špendlíkové hlavičky, sedící ve vytrvalém kalichu a otvírající se kolkolem obříznutě víčkem jako u drchničky.

Protogynické kvítky, rozvíjející se pouze za slunných dnů mezi 10.—11. hod. dopolední, oprašují se s počátku pylem cizím, jež přenáší hmyz nebo vítr, později však zúrodňují se též autogamicky, anyť otevřené prašníky ku bliznám se přikládají a pyl na ně vysypávají. Autogamicky opylují se květy také tenkráte, když při dlouho trvajícím dešti koruny se ani nerozvijí (pseudokleistogamie).

Roste porůznu na písečnatých, vlhkých polích, na krajích rybníků a na zaplavovaných místech, často jako plevel. Kvete hlavně v měsících letních.

Rod 11. Sivěnka slatinná (Glaux¹ maritima² L., Milchkraut — obr. 55) jest vytrvalá bylina vyhánějící z dlouhočlenného, šupinatého oddenku položené nebo vystoupavé, 5—20 cm vysoké lodyhy s přisedlými, podlouhle vejčitými, celokrajnými, trochu dužnatými a sivozelenými, vypíchaně tečkovanými listy, které jsou na spodu lodyhy vstřícné, nahoře však obyčejně střídavé. Drobné kvítky (F) vyrůstají od máje do července jednotlivě na kratičkých stopkách z paždí listů; mají zvonkovitý, 5klaný, vytrvalý kalich (k) bledě růžově zbarvený, ale koruna jim chybí, čímž líší se tento rod ode všech ostatních celého řádu; 5 tyčinek, střídajících se s lístky kališními, upevněno jest nitkami na dně kalicha, kde též sedí kulatý semeník, z něhož se vyvinuje tobolka (f), otvírající se na vrcholku pěti chlopněmi.

Nenápadné a tudíž hmyzem málo navštěvované květy opylují se nejčastěji pylem vlastním, jak už z té okolnosti souditi možno, že skoro věsměs vyvinují plody.

Roste porůznu na vlhkých pastvinách, slaných půdách, v příkopech a u cest, zejména v středním a západním Polabí a v horách Krušných, jakož i v jižní Moravě, zvláště v okolí Čejče.

Na pobřežích moře Severního a Východního, kde jest mnohem hojnější nežli u nás, dobývají z ní sody a požívají jí jako salátu; také jest výbornou pící dobytku, který prý po ní dobře dojí (odkudž něm. jméno).

Do našich krajů dostala se prý tím způsobem, že vodní a bahenní ptáci přenesli k nám její drobounká seménka s bahnem, jež jim zůstalo lpěti na nohách a peří.

1 ) Γλαύξ = sova (sivooká); přeneseno na tuto bylinu vzhledem k sivozeleným listům.

2 ) Lat. maritimus = mořský, při moři rostoucí.