Na této straně začíná článek o rostlině:
Hořec tečkovaný - Gentiana punctata
Hořec bezlodyžný - Gentiana acaulis
Zeměžluč (rod) - Erythraea [= Zeměžluč (rod) - Centaurium]

barvy špinavě nachové s tmavými tečkami, dole však zelenavě žlutavá. Kvete v červenci a září.

Ačkoli roste jako druh následující často na místech od myší velice prorytých, přece nebývají dužnaté, přezimující kořeny jeho pro svou hořkost nikdy od myší ohlodány.

12. H. tečkovaný (G. punctata L. — obr. 377) vyskytuje se pouze porůznu na travnatých stráních moravského Jeseníku. Podobá se vzrůstem a velikými, nejčastěji šesticípými korunami h. šumavskému, s nímž též současně rozkvétá; má však listy širší (přízemní elliptičné, lodyžní podlouhle elliptičné), pětižilné, ušty kališní přímé a koruny žluté, tmavonachově tečkované, s ušty asi 4krát kratšími nežli je trubka, kdežto h. šumavský má ušty korunní jen asi třikrát kratší trubky.

Z cizích hořců, jež se u nás pěstují pro okrasu, jest zvláště oblíben alpský druh — h. bezlodyžný (G. acaulis L. — obr. 378). Vyhání z vytrvalého oddenku růžici široce kopinatých listův a ze středu jejího jednu nebo více kratičkých lodyh, ukončených jediným velikým, modrým květem. Někdy jest lodyha tak velice zakrnělá, že se zdá, jakoby květ ve středu růžice seděl. Nálevkovitý kalich je stejně 5zubý, koruna zvonkovitá, v ústí bezvousá, mezi cípy se zoubky. Prašníky jsou spolu slepeny. Kvete v Alpách od máje až do srpna.

Rod 2. Zeměžluč¹ (Erythraea, Tausendgülden kraut) shoduje se v uštech korunních (v poupěti svinutých) s hořcem, má však prašníky po vypylení šroubovitě zkrouceny a tobolky nedokonale 2pouzdré. Roste u nás ve 3 druzích:

¹) »Zeměžluč, Erdgalle, fei terrae, propter saporem amarissimum« (Jungm.). Také v jiných řečech slov. podobně se zove, na př. rus. земная жедчь, pol. ziemna źołć, chorv. žuč od zemlje atd.