Na této straně začíná článek o rostlině:
Hořec tolitový - Gentiana asclepiadea [= Hořec tolitovitý - Gentiana asclepiadea]
Hořec šumavský - Gentiana pannonica

Roste na lesnatých stráních, zvláště jsou-li vápenaté, v hájích, na mezích a u cest v Sudetách, záp. Polabí, horách Krušných, poříčí střední Otavy, Krumlovsku, širším okolí pražském, porůznu po vší Moravě kromě části západní, i ve Slezsku.

K druhům v naší květeně zvláště vzácným patři ještě tyto:

10. H. tolitový (G. asclepiadea L. — obr. 375) vyhání z rovnovážného, krátkočlenného, mnohohlavého oddenku konečné, přímé, jednoduché, až 1 m vysoké lodyhy s přisedlými, vejčitě kopinatými, 5—8 cm dlouhými, 5—7žilnými listy. Veliké květy vyrůstají v srpnu a září trochu jednostranně na kratičkých, bezlistenných stopkách většinou jednotlivě (nebo někdy po 2) z paždí hořejších listův. Mají válcovitý, 5zubý kalich a zvonkovitou, 5klanou, sinomodrou, v ústí tmavě tečkovanou, zřídka bílou korunu. Mezi 5 ušty korunními jest po malém zoubku, za to však jest jícen kor. bezvousý.

Vyskytuje se na lesních lukách, po krajích lesův a v křovích pouze v Krkonoších, horách Jizerských a v Karpatech, zvláště v severovýchodní části.

11. H. šumavský neboli nachový (G. pannonica Scop., G. purpurea Schrank — obr. 376) roste u nás pouze na horních lukách šumavských. Má krátký oddenek, konečnou, přímou, 3—5 dm vysokou lodyhu, vejčitě kopinaté, 3—5žilné, až přes 1 dm dlouhé listy a úhledné květy sedící po několika v paždích obyčejně jen dvou nejvyšších párů listových. Zvonkovitý kalich jest rozeklán v 6 uštů nazpět ohrnutých a koruna, až 5 cm dlouhá, jest též nejčastěji šesticípá (ale také pěti- i sedmicípá),