Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 126:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
— 126 — (k) a bílé, asi do poloviny rozeklané plátky (c), které dokvétajíce dvojnásobně se zveličují a květenství činí nápadnějším. Elliptičné šešulky (f), s počátku hnědě nebo fialově zbarvené, jsou rovnoběžně s blanitou vnitřní přehrádkou smačknuty a obsahují mnoho drobných semen. Stopky plodní jsou tenké, delší šešulek a přímo odstálé. Poloha kořínku k dělohám jest táž jako u tařic. Jest hojná na polích, zejména písečnatých, u cest a na mezích. Kvete již v březnu. Vyskytuje se ve dvou odrůdách: a) s šešulkami podlouhlými, asi 4krát tak dlouhými jak širokými - jakožto o. obecná (D. v. vulgaris) a s šešulkami téměř okrouhlými, nemnoho delšími než širokými - jakožto o. okrouhloplodá (D. v. rotunda), kterážto poslední jest však vzácná. 2. O. zední (D. muralis L. obr. 208) má kromě přízemních, v růžici sestavených listů ještě také vejčité, přisedlé listy lodyžní, plátky kor. nerozeklané (F) a podlouhle vejčité šešule na stopkách rovnovážně odstálých. Vzhledem k olistnatělým lodyhám a nerozeklaným plátkům korunním odlišují někteří tento druh s následujícím od osívky jarní jakožto samostatný rod Draba; osívka jarní tvoří pak rod Erophila.1 Roste na vltavských stráních od Prahy až po Štěchovice a na několika jiných místech v Čechách (Podmokly, Červený Hrádek, hora Sedlo u Ouštku). Na Moravě a ve Slezsku nebyla dosud pozorována. Kvete v dubnu a květnu. 3. V jižní Moravě (posud jen v kotlině mezi Čejčí2 a Hodonínem, zejména na trávnících mezi čejčskými lázněmi a dvorem a na trávnicích při lese Hodoňském) roste jako vzácnost os. hájní (D. nemorosa L. — obr. 209) se žlutavými, nahoře mělce vykrojenými kor. plátky (F) a nejčastěji 16semennými pouzdry plodními (f). Kvete v máji, tedy později než obě předcházející. Rod 22. Měsíčnice3 (Lunaria3 Mondviole) má veliké, elliptičné nebo okrouhlé, rovnoběžně s přehrádkou silně smačknuté šešulky vícesemenné, vyrůstající z lůžka na zvláštních stopečkách (plodonoších). Jsou jí 2 druhy. 1. Měsíčnice3 lesní (Lunaria3 rediviva4 L. obr. 210) jest vytrvalá, až 1 m vysoká bylina s řapíkatými, srdčitými, po kraji zubatými listy, které jsou 1)z řec. ηρ = jaro + φίλος = přítel, (tedy tolik jako jarmila), vzhledem к časnému rozkvétání. 2) Kotlina u Čejče jest bývalé jezero a hostí mnohé vzácné rostliny, zejména solimilovné náležející květeně pontické; jest tudíž tato krajina pro botanika zvláště zajímavá. Srovnej V Spitzner: »Květena Moravy« ve Vlastivědě moravské. 3) Z lat. luna = měsíc, vzhledem k stříbrobílé, blanité přehrádce а k půlměsíčnému tvaru semen. 4) Lat. redivivus = znova oživující, vzhledem k tomu, že jest vytrvalá, kdežto násl. jest 2letá. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |