Melok1 hlíznatý (Ullucus tuberosus2 Lor.) jest vytrvalá bylina z čeledi rostlin šruchovitých (Portulaceae), z nichž u nás nejznámější jest šrucha obecná neboli portulák (Portulaca oleracea L.). Má dužnatou, spodem poléhavou a kořenující, výše otáčivou lodyhu se střídavými, řapíkatými, vejčitými, celokrajnými, leskle zelenými listy, z jejichž paždí vyrůstají řídké hrozny málo úhledných kvítků.
Složení květů jest takové: dvoulistý kalich, kolovitá, 5cípá koruna o cípech protažených v úzké přívěsky, 5 tyčinek a svrchní, vejčitý semeník s jednoduchou čnělkou).
Plody jsou vejčité, jednosemenné bobulovité tobolky.
Melok hlíznatý roste místy v jihoamerických Andách planě. Domorodci rostlinu podhrabují, anať vytváří při kořeni hlízky podobné bramborům, jež upečené nebo uvařené, zejména s paprikou, dobře chutnají. V okolí města Quita pěstují melok v zelinářských zahradách a to nejen pro podzemní hlízy, nýbrž i pro dužnaté listy, jichž se upotřebuje v kuchyních jako špenátu. Také v Evropě byly činěny pokusy s pěstováním meloku, ale dosud zatlačuje jej všude brambor.
1Utvořeno Preslem dle domorodého jména této byliny: melloco nebo ulluco, olluco.
2Lat. tuberosus = hlíznatý.