Kvajava1 hrušková (Psidium pyriferum2 L., Ps. guayava Raddi) [kvajava hrušková, Psidium pyriferum] jest strom zvíci malé jabloně, o silném, asi 2 m vysokém kmeni a dlouhých, ohebných, často až k samé zemi sehnutých větvích. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, elliptičné, celokrajné, kožovité.
Z paždí některých listů 
vyrůstá po jednom stopkatém, sličném, vonném, bílém květu podobného složení jaké mají květy známé myrty (Myrtus communis L.) - náležíť kvajava do čeledi rostlin myrtovitých (Myrtaceae).
Plody, vyvinující se ze spodního semeníku a zdužnělého, nerozeznatelně se semeníkem srostlého lůžka, jsou šťavnaté malvice podobné prostředně velikým hruškám, jejichž slupka zráním sežloutne, dužnina však, páchnoucí senem, dle odrůd zčervená, zbělá nebo zezelená.
Jsouc původně domovem v horké Jižní Americe, kde dosud, zvláště ve Venezuele, rostouc planě pokrývá veliká prostranství, kvajava hrušková pěstuje se dnes jako ovocný strom ve všech dílech světa mezi oběma obratníky a to ještě s několika jinými druhy, zejména s kv. jablkovou (Ps. pomiferum L.), která rodí plody podobné drobným míšeňským jablíčkům.
V Jižní Americe jsou kvajavky vedle pomorančů nejrozšířenějším ovocem. Pojídají je bud čerstvé nebo upečené v popeli, anebo z nich připravují - zadělávajíce je s cukrem a vínem - lahodné zmrzliny a konservy, které se dovážejí v plechových krabicích též do Evropy. Kořene, kůry a listů užívalo se druhdy v lékařství.
1Tak zovou tento strom domorodci v Jižní Americe; Španělé jej nazývají guajabo.
2Slož. z lat. pyrus = hruška + ferre nésti.
