Na této straně začíná článek o rostlině:
Konopě seté - Cannabis sativa [= Konopí seté - Cannabis sativa]

zahalen spodní polovinou v tenkoblanném, jednolistém, neděleném, pohárkovitém okvětí. Plod jest nažka, jejíž semeno má klíček bud' spirálně nebo podkovovitě zatočený.

Náležejí sem pouze 2 rody: konopě (Cannabis), jednoletá bylina s lodyhou přímou a listy dlanitě složitými, a chmel (Humulus), vytrvalá bylina s lodyhou otáčivou a listy dlanitě laločnatými až jednoduchými.

Rod 1. Konopě¹ setá (Cannabis² sativa L., Hanf — obr. 111) vyhání z vřetenovitého, 1letého kořene přímou, až přes 2 vi vysokou, přitiskle drsně chlupatou lodyhu porostlou vstřícnými, v hořejší části též střídavými, krátce řapíkatými, dlanitě 5—9četnými listy z lístků kopinatých, k oběma koncům súžených, po kraji pilovitých, na omak drsných. Nejhořejší listy bývají však také jen 3četné až i jednoduché.

Jest bylina 2domá, kvetoucí v červenci a srpnu. Rostliny s květy prašníkovými (A), nazývané též samčími nebo poskonnými³ (něm. Femmel), jež o několik neděl dříve sežloutnou a bývají slabší rostlin pestíkových, mají bohatá latovitá květenství složena z vidlanů, přecházejících posléze ve vijany. Každý kvítek (F), spočívající na převislé stopce, má 5 bělavých okvětních lístků (obr. 112 A), před nimiž stojí — správněji řečeno: visí na tenkých nitkách — 5 tyčinek, tak že i slabý vánek jimi může pohybovati a vysypávající se pyl přenášeti na blizny rostlin pestíkových. Za to nemají květy — jsouce zařízeny na opylení větrem — ani medoviny ani nápadného zbarvení, jimiž by lákaly hmyz.

Rostliny s květy pestíkovými (B), zvané též r. samičími nebo hlavatými (něm. Späthanf, Samenhanf), bývají oproti rostlinám prašníkovým statnější a zelenější. Drobounké kvítky jejich sedí namnoze po 2 v paždích lístkův úžlabních krátkých os (С), každý jsa obalen pošvovitě svinutým listenem (F₁ b). Mají jednolisté okvětí (F₂ o) pohárkovité, tenkoblanné a jím asi do poloviny těsně objatý svrchní semeník, který obsahuje jediné vajíčko a tvořen jsa dvěma plodolisty nese na vrcholku dvě dlouhé, nachové čnělky (obr. 112 B). Plody (z) jsou vejčité, lesklé, zelenavě šedé nažky ukryté ve vytrvalých listenech (b), jež někteří považují též mylně za okvětí, vlastní okvětí přehlížejíce. Obsahují semeno, jehož klíček jest podkovovitě zakřiven (z₁). Listen (b), jenž nažku zahaluje, jest s počátku potažen mazlavou, pronikavě vonnou látkou, která mnohým semenožravým ptákům tak se protiví, že nezralých semen nežerou.

Konopě setá jest domovem ve Vých. Indii, Persii a Egyptě; roste však planě též v jižním Podkavkazí i na Krimu. U nás zřídka zplaňuje.

1 ) Pochází jako rus. конопля, pol. konopie, chor. konoplja od stslov. konoplja, jsouc spřízněno s řec. κάνναβις; od téhož i střlat. canapis, vlask. сanара atd. — Jinak slove konopí též pěnka, rus. пенка, pol. pienka atd., což souvisí s novopersk. beng, bang = opilost, vzhledem k opojným vlastnostem cannabinu.

2 ) Tím jménem nazývá konopě už Dioskorides i Plinius.

3 ) Dle rus. посконъ, chorv. poskon = konopě.