Na této straně začíná článek o rostlině:
Jelení jazyk - Scolopendrium vulgare [= Jelení jazyk celolistý - Phyllitis scolopendrium]
Podezřeň královská - Osmunda regalis

Roste ve vlhkých horních lesích v Šumavě, Rokycansku, příbramských Brdech, horách Krušných, Sudetách, českomoravské vysočině, Jeseníku a Beskydách. Kupky výtrusné objevují se od července do září.

Rod 14. Jelení jazyk¹ neboli bindas obecný (Scolopendrium² vulgare Sym., Scol. officinarum Sw., Asplenium³ scolopendrium L., Zungenfarn — obr. 955) poznává se ode všech našich kapradin na první pohled po krátce řapíkatých, 1—4 dm dlouhých, podlouhle kopinatých, jazykovitých, na spodu srdčitých, nedělených, celokrajných, vždy zelených listech. Podlouhlé kupky plodní leží vždy po dvou těsně vedle sebe, splývajíce záhy nerozeznatelně dohromady, a jsou s počátku na vnějších svých stranách zakryty čárkovitými ostěrami (S).

Jsa po Evropě spoře roztroušen, byl u nás pozorován poprvé r. 1881 prof. J. Dědečkem v jedné studni v Dobřeni u Suchdolu (záp. od Kutné Hory); mimo to roste nebo rostl u Nových Zámků blíže Č. Lípy, u Nového Města nad Metují, v lázních Libverdských i j., ale na všech těchto místech nejspíše jen zplaněle. Na Moravě pozorován byl v Pustém údolí při vzchodu na Macochu, na nepřístupných skalách proti výtoku Punkvy, na úklonech mezi Švýcarnou a Byčí Skalou, v Suchém dolu poblíž Ostrova (vesměs sev. od Brna) a v nejnovější době (odb. učitelem Jos. Šindelem) též v Propasti u Hranic.

Pro pěkný list sázívá se též na skalkách větších zahrad a květnic.

Rod 15. Podezřeň⁴ královská (Osmunda⁵ regalis L., Königsfarn — 956) vyhání z šikmého, nečlánkovaného oddenku na jaře několik jalových, 3—10 dm dlouhých, dvojnásobně zpeřených listů, jejichž krátce řapíkaté, skoro vstříčné lístky vyrůstají z hlavního vřetena (řapíku) ve vzdálenostech 5—7 cm a skládají se z čárkovitě kopinatých, trochu šikmých, skoro přisedlých, na spodu uťatých nebo trochu srdčitých, po kraji oddáleně jemně pilovitých až celokrajných lístečků. Později vyrůstají z oddenku též listy plodné zvláštní podoby: na spodu mají obyčejně dva

¹) Slove tak už v Matthioliově Herbáři »od podobenství«. Srovn. též s chorv. jelenjak, jezičina s pol. języcznik atd.

²) Dioskorides rozumí pod jménem σκολοπένδριον jakousi kapradinu, jejíž plazivý oddenek podobá se stonožce (σκολόπενδρα).

³) Víz pozn. ²) na str. 682.

⁴) Polsky slove podeźrzen, podezrzoń.

⁵) Jméno nejasného původu. Někteří však je odvozují od lat. os = ústa + rnundus = čistý, anoť prý odvaru z této kapradiny užívalo se na vyplachování úst.