![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 68:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
jejich straně zelenavě žlutými, hrbolatě vyzdviženými, na rubu s počátku bělavými, později šedomodře plesnivými místečky; posléze pokryje se list bělavou vrstvou, jakoby byl poprášen moučkou, začne vadnouti a uschne. 4. Takzvanou gummosis cukrovky, kterouž vzrostlé kořeny znenáhla od špičky počínajíce zčernají a hnijou, rostlina pak ovšem vadne, zaviňuje zvláštní druh bakterií — kořenokaz fialový (Rhizoctonia violacea Tul.). Choroba tato řádí nejvíce na půdách mokrých, neodvodněných, jakož i prý také tenkráte, pohnojí-li se přímo k řepě mrvou chlévskou na jaře. Rod 5. Lebeda1 (Atriplex2, Melde) má oproti druhům před. květy jednodomě mnohomanželné, tím zajímavé, že u některých jest okvětí 3— 5dílné, u jiných chybí, jsouc nahrazeno dvěma listenci (krovkami) spolu nesrostlými. Také semena jsou dvojího i trojího druhu. Vyskytuje se u nás ve 2 druzích: 1. Lebeda lesklá (Atriplex nitens Schk. — obr. 87) jest jednoletá bylina až přes 1 m vysoká, o přímé, větvité, hladké, často jako pomoučené, rýhované lodyze porostlé řapíkatými, srdčitě trojhrannými až trojhranně podlouhlými, alespoň na spodu chobotnatě zubatými, na líci světle zelenými, na rubu bělavě pomoučenými listy. Nejhořejší listy ve květenství bývají často kopinaté, celokrajné. Zelenavé, drobounké kvítky, rozkvétající hlavně v červenci a srpnu, jsou nahloučeny v klubkaté klásky, které skládají úžlabní i konečné laty. Jsou pak tyto květy trojího druhu (obr. 88): α) Některé (A) mají 3—5dílné okvětí a v něm pouze 3—5 tyčinek s introrsními prašníky postavenými před cípy okvětní, β) Jiné (C) mají též 3—5dílné okvětí, ale v něm tyčinky zakrnělé, za to však dokonale vyvinutý, rovnovážný semeník. γ) Opět jiné (В) — a těch bývá nejvíce — jsou bez okvětí, majíce místo něho dva vejčitě koso- 1) Vyskytuje se i v jiných řečech slovanských, na př. rus. лобода, лебеда, pol. łoboda, chorv. loboda atd. Souvisí snad s lat. albus = bílý, vzhledem k rubu listů některých druhů. 2) Nejspíše z lat. a (= velmi) + triplex = trojnásobný, vzhledem k trojhranným listům. Dle jiných však vzniklo prý zkomolením z řec. άτηάφαξις, jak nazývá lebedu zahradní Dioscorides. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |