Na této straně začíná článek o rostlině:
Kapraď horní - Nephrodium oreopteris [= Pérnatec horský - Lastrea limbosperma]
Kapraď ostnitá - Nephrodium spinulosum [= Kapraď osténkatá - Dryopteris carthusiana]

už svrchu uvedeno, hluboce, skorem hřebenitě peřenodílných; podlouhlé úkrojky lístků jsou přišpičatělé, plodonosné (f) trojhranně srpovité, na okraji více méně ohrnutém bezžlázné; holé (šupinami nepokryté) řapíky jsou asi tak dlouhé jako čepele. Kupky výtrusné, posunuté více ku kraji, jsou kryty ledvinkovitými ostěrami malinkými, žláznatě brvitými, záhy opadavými. Plazivý oddenek jest tenký, dlouhočlenný.

Roste v lesních bažinách, rašelinách, olšinách a na pokrajích rybníků ve vých. a středním Polabí, v poříčí Ploučnice, v Teplicko-Žatecku, Plzeňsku, Šumavě a Budějovicko-Třeboňsku, na Moravě v okolí Svitav, ve Slezsku blíže Těšína. Fruktifikuje od července do září.

4. K. horní (N. oreopteris¹ Desv., Aspidium oreopteris Sw., Polystichum oreopteris DC. — obr. 941) podobá se velice druhu předch., s nímž i v celokrajných, po případě mělce vykrajovaných úkrojcích hluboce peřenodílných lístků (Β), v kupkách výtrusných k okraji posunutých a v malinkých, žláznatě brvitých, záhy opadavých ostěrách se shoduje. Má však oddenek mnohem silnější, krátkočlenný, listy na rubu zlatožlutými žlázkami posety — u druhu předch. bývají malinké žluté žlázky na spodu listů jen v prvním mládí — podlouhlé úkrojky listů na konci tupé (С) a řapíky kratší svých čepelí, i s hlavními vřeteny listů posázeny malými hnědými plevami.

Roste pořídku ve vlhkých horních lesích v Šumavě, horách Krušných, Krkonoších, Jeseníku a Beskydách. Výtrusy vytváří jako druhy předch, od července do září.

5. K. ostnitá (N. spinulosum Hook., Aspidium spinulosum Sw., Polystichum spinulosum DC. — obr. 942) má oproti všem druhům předch. listy 2-3kráte zpeřené, anyť zřetelně řapíkaté lístky (1. řádu) jsou samy opět zpeřený, skládajíce se z lístečků (2. řádu) nejčastěji podlouhle vejčitých. Tyto jsou rozeklány v úkrojky po kraji pilovité, o zoubcích jemně zašpičatělých, do předu ohnutých (L, L₁). Ostatně jsou listy, vyrůstající z tlustého, šikmého oddenku, v obrysu vejčitě podlouhlé až trojhranné, 4-10 dm dlouhé, na řapíku a hlavním vřetenu řídce plevnaté; ledvinovité, poměrně veliké ostěry jsou dlouho vytrvalé.

¹) Slož. z řec. oρoς = hora + πτερίς = kapraď.