Na této straně začíná článek o rostlině:
Puchýřník (rod) - Cystopteris
Puchýřník křehký - Cystopteris fragilis
Puchýřník sudetský - Cystopteris sudetica

Rod 7. Puchýřník¹ (Cystopteris,¹ Blasenfarn) má 2—3kráte zpeřené listy a na rubu jich drobné kupky výtrusné (obr. 935 S) spočívající na hřbetě postranních žilek a z části pokryté útlými, vejčitými ostěrami (o), které, jsouce spodním krajem připevněny k žilce pod kupkou, klenou se obloukovitě nad kupku v podobě taštičky; později však se ohýbají zpět, tak že kupky jsou úplně obnaženy. Jest v naší květeně zastoupen dvěma druhy:

1. Puchýřník křehký (Cystopteris fragilis Bern., Polypodium² fragile L. — obr. 935) — má tlustý, rovnovážný oddenek, z něhož vyrůstají podlouhle kopinaté, 1—3 dm dlouhé, světle zelené, velice jemné, 2kráte zpeřené listy, mající lámavé řapíky obyčejně kratší nežli jsou čepele. Vejčitě kopinaté lístky, z nichž nejdolejší dva bývají o něco kratší nežli oba následující, skládají se z peřenodílných až peřenoklaných lístečků (L), po případě úkrojků. Okrouhlé, drobné kupky výtrusné (S) spočívají asi uprostřed hřbetu postranních žilek, tvoříce po každé straně hlavního nervu chudou řadu. Ostěry zakrývají kupky jen z části a to jen v první době; více o nich pověděno v čele rodu.

Roste hojně ve stinných lesích, na skalách a na zdech a to v několika tvarech. Kupky výtrusné objevují se od července do září.

2. P. sudetský (C. sudetica A. Br. & Milde — obr. 936) má oproti předch. druhu oddenek tenký, plazivý a dlouze řapíkaté listy skoro 3kráte zpeřené, anyť po stranách hlavního řapíku vyrůstají krátce řapíkaté, skoro vstřícné lístky složené z kratičce řapíkatých lístečků, které jsou alespoň v dolejší části opět zpeřené nebo hluboce peřenodílné. Lístečky, po případě úkrojky jsou namnoze vejčité, zoubkované nebo hrubě pilovité. Nejdolejší 2 lístky (1. řádu) jsou o něco delší nežli lístky následující, od čehož jest celý list v obrysu skoro trojhranný. Ostatně jsou listy chabé, více méně osamělé, hustého koše nevytvářejíce, a lámavé řapíky —lysé nebo v dolejší části řídce porostlé bledohnědými šupinami — jsou namnoze delší svých čepelí. Světle hnědé kupky výtrusné, objevující se od června do srpna, mají ostěry žláznaté.

Roste v horských lesích a na stinných skalách pořídku pouze v moravskoslezském Jeseníku. V nejnovější době nalezl ji farář Fr. Gogela též v lese »hradě« u Rajnochovic (v Holešovsku) a na Radhošti.

¹) Slož. z řec. κύστις = měchýřek, puchýř + πτερίς = kapraď, vzhledem ke kupkám výtrusným.

²) Viz pozn. ²) na str. 667.