Na této straně začíná článek o rostlině:
Osladič obecný - Polypodium vulgare
Osladič bukovinný - Polypodium phegopteris [= Bukovinec osladičovitý - Phegopteris connectilis]

1. Osladič obecný (Polypodium vulgare L., Engelsüss - obr. 925) vyhání z rovnovážného, plazivého, tlustého, krátkočlenného, namnoze hustě šupinatého oddenku dlouze řapíkaté, v obrysu podlouhle kopinaté listy, které jsou hluboce rozděleny ve střídavé, podlouhlé, slabě vroubkované až celokrajné úkrojky

a jako u všech kapradin v mládí hlemýžďovitě svinuty. Jsouce kožovité, oproti listům druhů následujících přezimují. Na spodní straně úkrojků (L) objevují se v jeseni okrouhlé, s počátku žluté, posléze hnědé kupky výtrusné, kteréž sedí na konci postranních, krátkých, k okraji listů nedosahujících žilek a hned v mládí jsou zcela obnaženy (ostěrou nezakryty). O složení jich (S, S₁) pověděno ve znacích povšechných, jakož i o tom, jak z výtrusu (s) vyvíjí se mladá rostlinka (viz str. 665).

Roste v několika tvarech dosti hojně ve stinných lesích a štěrbinách skalních.

Ze zasládlého oddenku vařili dříve a někde vaří dosud thé, užívané zvláště v chorobách plic.

2. O. bukovinný (P. phegopteris¹ L., Phegopteris¹ polypodioides² Fée — obr. 926) má oproti druhu předch. oddenek poměrně tenký, dlouhočlenný a listy nepřezimující, víceřadé, s řapíky na spodu neodčlánkovánými, kdežto u osladiče jsou listy dvouřadé a řapíky jejich jsou na spodu odčlánkované, tak že posléze od oddenku se oddělují hladkou jizvou. Vzhledem k této vlastnosti považují někteří tento a následující druhy osladičův za samostatný rod — Phegopteris.

¹) Slož. z řec. φηγός = buk + πτερίς = kapraď.

²) Slož. z řec. πολυπόδιον = osladič + ειδής = podobný.