(g, g₁), obsahující buňku vaječnou. Zralé pelatky nabotnavše vodou pukají a spermatozoidy se z nich vysypávají; dostanou-li se prostřednictvím vody dešťové nebo rosy k zárodečníkům (g₁), vniknou do nich a buňku vaječnou zúrodní. Po té začne z buňky vaječné vyrůstati nová rostlinka (III), která v první době svého života přijímá z prvoklíčku (p), s nímž souvisí, potřebnou potravu, brzy však vytvoří si vlastní kořínek (k) i list (m) a počne růsti samostatně (IV). Prvoklíček (p) vykonav svoji úlohu potom znenáhla zahyne.

Náležejíce k nejpěknějším rostlinám tajnosnubným, kapradiny rostou u nás celkem v 15 rodech, jež možno roztříditi do 4 skupin:

A. Osladičovité (Polypodieae) — mají výtrusné kupky od nejprvnějšího počátku nahé, bez ostěr. Náleží k nim 5 rodů: osladič (Polypodium), s kupkami okrajem listovým nezakrytými; hasivka (Pteris) a jinořadec (Allosurus), s kupkami zakrytými ohrnutým okrajem listovým; podmrvka (Notochlaena) a kyvor (Ceterach), s kupkami okrajem listovým sice nezakrytými, ale přikrytými drobnými šupinkami, jimiž rub listů jest porostlý.

B. Kapradinovité (Aspidieae) — mají kupky výtrusné — nejčastěji okrouhlé, spočívající na hřbetě postranních žilek — alespoň v nejprvnější době více méně zakryty ostěrami. Patří k nim 5 rodů: woodsie (Woodsia), s ostěrami spodními, v článkované chlupy se třepícími; puchýřník (Cystopteris) a pérovník (Struthiopteris), s ostěrami též spodními, avšak v chlupy se netřepícími; kapraď (Nephrodium) a kapradina (Aspidium), s ostěrami svrchními, ledvinkovitými nebo okrouhlými.

C. Slezinníkovité (Asplenieae) — mají kupky výtrusné, namnoze podlouhlé, položené podél postranních žilek, řidčeji podél hlavní žily, více méně zakryty ostěrami většinou podlouhlými, přirostlými spodním krajem k žilkám, podél nichž jsou kupky uloženy. Obsahují 4 rody: papratku (Athyrium) a slezinník (Asplenium), s listy různě dělenými, ale stejnotvárnými a s kupkami uloženými podél postranních žilek; žebrovici (Blechnum), s listy dělenými, různotvárnými a s kupkami uloženými podél hlavní žíly; jelení jazyk (Scolopendrium), s listy nedělenými.

D. Podezřeňovité (Osmundeae) — liší se ode všech předch., že plodné listy jsou v hořejší části přetvořeny v jakousi latu, že výtrusnicím chybí kolmý kroužek z tlustostěnných buněk a že se poltí výtrusnice ve 2 chlopně (viz obr. 956 S). U ostatních všech skupin mají totiž stěny výtrusnic kolmou řadu ztloustlých buněk, které tvoří tak zv. kroužek, a otvírají se příčnou skulinou (viz obr. 925 S₁). Jsou v naší květeně zastoupeny pouze jediným rodem: podezření (Osmunda).