Na této straně začíná článek o rostlině:
Přesličkovité - Equisetaceae

Řád I. Přesličkovité (Equisetaceae)

jsou byliny s článkovanými podzemními oddenky, s článkovanými, dutými, kyselinou křemičitou proniklými lodyhami a s blanovitými listy, které vyrůstají v přeslínkách a okraji svými více méně spolu srůstají v zubaté pochvy (obr. 915 p) lodyhu a větve kolkolem objímající. Postranní větve vznikají na lodyhách v pochvách, jež prorážejí, a jsou sestaveny do přeslenů. Výtrusnice sedí po 4-7 na spodní straně stopkatých, obyčejně hranatých štítků, které, vyrůstajíce kolkolem ze společné osy, skládají konečné šištice¹ (klasy). Jsouce tvaru váčkovitého (obr. 915 f), výtrusnice obsahují hojné drobounké, zelenavé výtrusy tím zajímavé, že jejich vnější obal se posléze rozdělí ve 4 pružné, ku konci širší pentlice (nepravé mrštníky - pseudoëlateres), které se za sucha rozvinují, za vlhka svinují (obr. 915 s₁—s₂). Když výtrusnice dozrály, pukají podélnými skulinami a výtrusy se z nich daleko vymršťují i s pružnými přívěsky, s nimiž v jediném bodě jsou srostlé.

Jako u všech tajnosnubných cévnatých nevyvinuje se z výtrusu přímo rostlinka podobná rostlině mateřské, nýbrž zvláštní lupínkatý, u přesliček více méně rozdělený a nepravidelně vykrajovaný útvar — prvoklíček (prothallium) s rozmnožovacími ústroji (obr. 914 B). Vzájemným působením těchto ústrojů vyrůstá teprve mladá rostlinka, s mateřskou rostlinou posléze se shodující.

Ačkoli jsou výtrusy co do tvaru a velikosti vesměs stejné, vyvinují se z nich u přesliček za příznivých okolností přece namnoze prvoklíčky dvojího druhu: menší, méně rozčleněné (A), obsahující pouze ústroje samčí neboli pelatky (antheridie - p) a větší, až přes 1 cm dlouhé, členitější (B), obsahující pouze ústroje

1  Tyto šištice připomínají velice prašníkové květy rostlin nahosemenných, zejména tisu. Proto řadíme přesličky mezi tajnosnubnými na první místo.