![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 591:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Nahoře zakončuje se lodyha dvěma válcovitými palicemi květními, které stojí 1—3 cm nad sebou, jsouce od sebe odděleny holým vřetenem. Ve spodní palici jsou hustě směstnány kvítky pestíkové (♀), ve svrchní kvítky prašníkové (♂). Oboje mají místo okvětí několik chlupů, z nichž některé bývají dvouklané. Prašníkové kvítky (obr. 819 F a obr. 820 B) jsou zastoupeny třemi tyčinkami, jejichž nitky přes polovici spolu srůstají — jsou tudíž tyčinky jednobratré. Květy pestíkové (obr. 819 F1, a obr. 820 A) jsou zastoupeny svrchním, stopkatým semeníkem, kterýž, jsa tvořen jediným plodolistem, obsahuje jediné vajíčko a prodlužuje se na vrcholku v jednoduchou čnělku, zakončenou nitkovitě šidlovitou bliznou. Mnoho květů jest však jalových. Opylení děje se větrem. Aby se zamezilo opylení autogamii, jež by jinak musilo nastati, anyť prašníkové kvítky stojí nad kvítky pestíkovými, jsou květy význačně protogynické, t. j. prašníky začnou se otvírati a pyl vysypávati až tehdy, kdy blizny pestíkových kvítků téže rostliny již zaschly. Vypýlivši se prašníková palice uvadne a upadne, pestíková však vytrvá, podobajíc se červenohnědému „doutníku". Četné nažky (f), v palici hustě směstnané, zakončují se vytrvalou čnělkou a jsou opatřeny na stopkách chmýřím, později značně se prodlužujícím, tak že je může vítr, když dozrají, daleko roznášeti po krajině. Zmínky zasluhuje způsob, jakým nažky klíčí (obr. 821). Na vrcholku nažky (A), která se zabodla užším koncem do bahna, odkrojí se víčko (B), klíček vynikne a rosta do délky obloukovitě se ohýbá, až se dotkne půdy a zapustí kořínky (C). Po té přední konec, jenž dosud tkvěl v slupce, vyssáv veškeré látky výživné, narovná se a zezelená. Z pupenu ρ vzrůstá pak nová rostlina. Roste na březích rybníkův a řek, v mokřadlech a příkopech, zejména podél železničních tratí po vší vlasti. Kvete v červnu a červenci. Suchými lodyhami topí a pokrývají střechy. Listy ucpávají bednáři skuliny mezi dužinami. „Vlnou" nažek plní někde chudí lidé peřiny a užívá se jí k balení a vycpávání. Oddenek, bohatý na škrob, poskytuje Kalmukům výživnou mouku. Palice bývají důležitou součástí zimních „Makartových" kytic. 2. O. šírolistý (T. latifolia L. — obr. 822) shoduje se celkem s druhem předch., jemuž i vnějškem velice se podobá; jest však obyčejně statnější, 2—3 m vysoký, má listy ploché, 12-18 cm široké a palice květní zpravidla těsně nad sebou, nahým vřetenem od sebe neoddělené. Kromě toho jsou pestíkové palice tlustší, černohnědé, kvítky pestíkové mají blizny kopisťovité (obr. 816 F1) a vřetena palic jsou lysá, kdežto u druhu předch. jsou vřetena mezi kvítky porostlá hnědými, na konci rozšířenými chlupy. Roste na podobných stanovištích a kvete v touž dobu jako druh předch., jest však u nás méně rozšířen, ač nikoli vzácný. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |