![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 584:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
17. S. jehlovitá (S. acicularis L., Heleocharis acicularis R. Br.— obr. 809) má nitkovitý, dlouhočlenný, plazivý oddenek, z něhož vyhání drobné trsy štětinovitých listů a nitkovitých, skoro 4hranných, 5—30 cm vysokých stébel. Vejčité klásky (K), jimiž stébla se ukončují, jsou pouze 2-3 mm dlouhé a skládajíce se pouze ze 4-8 hnědých nebo zelenavých, bělokrajných pluch, obsahují za každou po jednom kvítku (F). Složení kvítků jest stejné jako u druhů předch. až na to, že čnělka je rozeklána ve 3 ramena bliznová (nikoli ve 2). Vejčité, tupě trojhranné, podél žebernaté nažky (f) mají na vrcholku vytrvalý spodek čnělky sice malý, ale zřetelně oddělený. Rostouc na písčitých březích rybníků a řek, dosahuje výšky nanejvýše 10 až 12 cm, je-li však zaplavena vodou, prodlužují se stébla na 20—30 cm. Jest и nás dosti rozšířena. Kvete v červenci a srpnu. V pokojích pěstuje se často východoind. skř. něžná (Scirpus seu Isolepis gracilis Nees), vytvářející husté trsy štětinovitých listův a nitkovitých, 2—3 dm dlouhých lodyh s malými strboulky z 2—3 klásků. Rod 5. Suchopýr1 (Eriophorum,2 Wollgras) má květy vesměs obojaké v kláscích víceřadých (střechovitých) jako rod předch., ale okvětní štětinky, vždy u větším počtu, později se značně prodlužují a vyčuhují daleko z klásků v podobě bělavé vlny. Roste u nás v 5 druzích: 1. Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium Roth — obr. 810) má černohnědý oddenek, z něhož vyrůstají dílem plazivé výběžky a jalové svazky listů, dílem přímá, 2—5 dm vysoká, skoro oblá, listnatá květonosná stébla. Listy jsou tvrdé, čárkovité, žlabovité až skoro ploché, súžené v dlouhou trojbokou špici, která záhy usýchá. Na vrcholku stébel vyrůstá z paždí blanovitých pochev dlouhých listenů 3—7 vejčitých, s počátku krátce stopkatých a přímých, později dloužeji stopkatých a převislých klásků v okolíkovitém kruželi. Každý klásek ob- 1 ) U Jungmanna též suchopeřník, suchopejr, vzhledem k bílé vlně, podobné jemnému peří (prachu, puchu); srovn. též rus. пущипа. 2 ) Slož z řec. εριον = vlna + ψέρω = nosím; tudíž tolik jako vlnonoš. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |