Na této straně začíná článek o rostlině:
Skřípina Tabernemontanova - Scirpus Tabernemontani [= Skřípinec Tabernaemontanův - Schoenoplectus tabernaemontani]

depřený zeleným listenem; poněvadž tento listen roste ve směru lodyhy, zatlačuje květenství často stranou, tak že se ani vrcholovým býti nezdá. Kružel skládá se z nestejně dlouhých větví, na jejichž koncích jest směstnáno vždy ve svazečku po 3-5 podlouhle vejčitých, červenohnědých, 5-10 mm dlouhých klásků. Klásky (K) obsahují větší počet vejčitých, hladkých, po kraji brvitých, nahoře vykrojených a ve výkrojku hrotitých pluch, za nimiž sedí po drobounkém kvítku (F) tohoto složení: svrchní semeník, jehož čnělka jest rozeklána ve 3 nitkovitá bliznová ramena, tři tyčinky a 6 krátkých (semeník nepřerůstajících) okvětních štětinek. Plody jsou trojboké, jemně přihrocené, hladké nažky.

Roste hojně, často pospolitě, u stojatých a mírně tekoucích vod. Kvete v červnu a červenci.

Pozn. Rostouc v proudící vodě, vytváří tato skřípina někdy na lodyhách listy s dlouhými, vzplývavými čepelemi a říká se jí pak skř. jezerní vzplývající (S. lacustris fluitans).

7. S. Tabernemontanova¹ (S. Tabernemontani Gmel., S. glaucus² Sm.— obr. 799) shoduje se ve většině vlastností s druhem předch., od něhož se dříve ani neoddělovala. Jest však namnoze slabší, obyčejně světle sivozelená, má kružel více stažený, anať většina svazků kláskových jest přisedlá nebo zcela kratičce stopkatá, listen pod kruželem vyrůstající bývá obyčejně kratší nebo

1 ) Ku poctě Τheod. Tabernämontana, něm. botanika, zemřevšího v Heidelberce r. 1590.

2 ) Lat. glaucus = sivý.