Na této straně začíná článek o rostlině:
Skřípina kořenující - Scirpus radicans
Skřípina Micheliova - Scirpus Michelianus [= Šáchor Micheliův - Cyperus michelianus]

draslavých stopkách. Pluchy jejich jsou podlouhlé, na konci jemně hrotité, celé (nevykrojené). Čnělky jsou rozeklány ve 3 ramena (F), okvětní štětinky asi zdéli semeníku jsou rovné a drsné, a bledožluté nažky tupě trojboké.

Roste hojně na lesních močálech, v bažinách, při řekách a v příkopech. Kvete v červnu a červenci.

3. S. kořenující (S. radicans Schk. - obr. 795) připomíná vnějškem, zejména stéblem po celé délce listnatým a bohatým kruželem klásků skř. lesní, od níž rozeznává se těmito znaky: vejčito-kopinaté klásky sedí vesměs jednotlivě na konci hladkých stopek, zřídka bývají 2 klásky vedle sebe na stopce společné; pluchy klásků jsou na konci tupé, hrotem nezakončené; štětinky okvětní jsou mnohem delší nežli semeník, hladké, více méně zkroucené (F).

Kořenující slove odtud, že neplodné výhonky její po odkvetení se značně prodlužují, ohýbají se obloukovitě k zemi a dosáhše vrcholkem půdy, zapouštějí z něho do země kořínky.

Roste v kalužích a na březích vod v širším okolí pražském, nížinách polabských, horách Krušných, Plzeňsku, Krumlovsku, Budějovicko-Třeboňsku a vysočině Českomoravské; na Moravě byla pozorována pouze na Znojemsku, ve Slezsku při Visle, u Bílska a Krnova. Kvete až v červenci a srpnu, tedy asi o měsíc později než-li předch.

4. S. Micheliova¹ (S. Michelianus L., Cyperus Michelianus Lk. — obr. 796) jest oproti všem předcházejícím vytrvalým druhům bylina jednoletá. vyhánějící ze svazčitého kořene trs trojhranných, dole listnatých, pouze 10—15 cm vysokých stébel, která nesou na vrcholku strboulovitě směstnaný kružel drobounkých, bledozelených klásků. Pod květenstvím vyrůstá několik plochých, rovnovážně rozložených listenů namnoze tak dlouhých jak stéblo samo, někdy i delších. Kvítky (F) sedí za podlouhle kopinatými pluchami klásků (K), jsou nahé, bez okvětních štětinek, a čnělky jejich dvouklané. Ze tří tyčinek jedna často zakrňuje. Nažky jsou smačknuté, ostrohranné.

Vnějškem připomíná tento druh šáchor (Cyperus - viz str. 571), k němuž jej Lamarck také počítal, a poněkud též ostřici šachorovitou (Carex cyperoides L. — viz str. 568).

¹) Viz pozn. ²) na str. 553.