| |
| Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 553:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
| <<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
|
32. O. kalužní (С. paludosa Goord., С. acutiformis1 Ehrh. — obr. 757) připomíná vnějškem o. říznou (C. acuta L. — obr. 727) nebo o. pobřežní (C. riparia Curt. - obr. 755); od prvé pozná se snadno dle tří blizen, od druhé dle smačknutě dvojstranných, sivých měchýřků (f). Ostatně má oddenek s plazivými výběžky, přímá, silná, ostře trojhranná, nahoře drsná, sivozelená, listnatá stébla a čárkovité, ploché, dosti široké, na rubu nasivělé listy, které přecházejí nahoře v bezpochvé listeny; nejspodnější listen bývá tak dlouhý, že stéblo často přerůstá. Spodní pochvy listů se posléze třepí v síťku. Klásky prašníkové na vrcholku stébla bývají nejčastěji 2—3, řidčeji 1 nebo 4; jsou podlouhle válcovité a obyčejně k sobě zblíženy. Klásky pestíkové bývají též nejčastěji 2-3, jsou štíhlejší a oddálené, hořejší skoro přisedlé, nejspodnější krátce stopkatý. Pluchy jejich (p) jsou kopinaté, v drsný hrot súžené, nachově hnědé, s úzkým zeleným hřbetním pruhem. Měchýřky plodní (f) jsou, jak už svrchu pověděno, smačknutě dvojstranné, na vnitřní straně skoro ploché, a při tom vejčité nebo vejčitě podlouhlé, sivé, nelesklé, lysé, žebernaté, v poměrně krátký, dvojzubý zobánek súžené. Roste porůznu v bažinách, na březích vod a v příkopech. Kvete v máji a červnu. 33. O. Micheliova (C. Michelii2 Host - obr. 758) vytváří z plazivého, výběžkatého oddenku malé trsy úzce čárkovitých, plochých, asi 4 mm širokých, velmi tuhých, světlozelených, lysých listův a přímých, štíhlých, skoro trojhranných, 2—5 dm vysokých stébel, která mají na spodu několik krátkých listů, ostatně jsou bezlistá a zakončují se jediným podlouhlým, v době květu kyjovitým, běložlutavým klasem prašníkovým; pestíkový klásek bývá buď též jeden nebo jsou dva, od klásku prašníkového i od sebe oddálené, vejčité až podlouhlé, dosti volnokvěté, bledozelené. Listeny, z jejichž paždí klásky pestíkové vyrůstají, mají dlouhou pochvu, ale krátkou, šidlovitou, klásek namnoze nepřerůstající čepel. Podlouhlé, bělavomázdřité, na hřbetním pruhu ovšem 1) Slož. z lat. acutus = ostrý + forma = tvar. 2) Ku poctě P. A. Micheli-a, vlašského botanika. Zemřel ve Florencii r. 1737. |
| <<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
|
|
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
| <<< Předchozí stránka Další stránka >>> |