Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice bublinatá - Carex ampullacea [= Ostřice zobánkatá - Carex rostrata]
Ostřice pobřežní - Carex riparia

vysoká, travozelená stébla porostlá dosti vysoko čárkovitými, plochými, 6 mm širokými, po krajích a na hřbetním kýlu ostrými, travozelenými listy a zakončená 4—6 oddálenými klásky, z nichž hořejší 2—3, štíhlejší, přisedlé, jsou prašníkové, dolejší 2 3, kratší a tlustší, stopkaté jsou pestíkové. Listeny, z jejichž paždí klásky vyrůstají, jsou bezpochvé, jinak však ostatním listům podobné. Pluchy obojích klásků (F, F₁) jsou kopinaté, světle hnědé, se zelenavým hřbetním pruhem, později žloutnoucí. Vejčitě kuželovité, nafouklé, lysé, žebernaté, posléze zelenavožluté až docela žluté měchýřky (f) jsou přímo odstálé, přerůstají daleko pluchy a súžují se znenáhla v dvouklaný, prostředně dlouhý zobánek.

Jest obecná na březích vod, v příkopech a bažinách. Kvete v máji a červnu.

29. O. bublinatá (C. ampullacea Good., C. rostrata¹ With. — obr. 754) liší se od předch. druhu, jemuž velice se podobá, hlavně těmito znaky: vyhání z plazivého, výběžkatého oddenku stébla sivá, tupě trojhranná, na hranách nejčastěji hladká, s listy úzce čárkovitými, jen asi 4 mm širokými, často žlabovitými, sivozelenými, a má kulovito-vejčité, nafouklé, lysé, náhle v úzký, dvojklaný zobánek súžené měchýřky (f) posléze skoro rovnovážně odstálé. V ostatních vlastnostech shoduje se s ostřicí puchýřitou, tak že jí Linné od ní ani neodděloval, považuje ji za pouhou odrůdu (C. vesicaria var. β).

Roste na podobných stanovištích a kvete v týchž měsících jako předch., ale není tak hojná.

30. O. pobřežní (C. riparia Curt. obr. 755) náležejíc k nejstatnějším druhům evropským, vyhání z tlustého, plazivého, výběžkatého oddenku silná, posléze až přes 1 m vysoká, listnatá, více méně trojhranná stébla, objatá dole pouhými pochvami, výše však spodinami sivých, čárkovitých, 9-11 mm širokých, značně dlouhých, po kraji a na hřbetním kýlu velice ostrých listů. Listeny, z jejichž paždí vyrůstají klasy, jsou lupenité, značně dlouhé, nepochvaté nebo nejdolejší kratičce pochvaté. Na vrcholku mají stébla 2—5 podlouhle vřetenovitých, zblížených klásků prašníkových, pod nimi 3-4 oddálené, dlouze válcovité, hustokvěté, kromě nejdolejších přisedlé klásky pestíkové. Pluchy jsou kopinaté, v kláscích prašníkových tmavohnědé, v pestíkových světlohnědé, v drsný hrot protažené, u obojích ovšem se zeleným hřbetním pruhem. Kuželovité, přioble trojboké, žebernaté, lysé, s počátku zelené, posléze hnědé měchýřky plodní (f) súžují se v dosti krátký, jen asi čtvrtinu celého plodu zaujímající, dlouhozubý zobánek a obalují nažku volně.

¹) Lat. rostratus = zobanitý.