Na této straně začíná článek o rostlině:
Šáchorovité - Cyperaceae

Řád XIII. Šáchorovité (Cyperaceae)

jsou valnou většinou byliny vytrvalé, vnějškem nemálo podobné travám, zachovávající se trsnatými, často plazivými oddenky. Mají bezkolénkatá, namnoze trojhranná stébla, čárkovité, celokrajné listy s uzavřenými pochvami, ale bez jazýčků, postavené ve 3 řadách, a květenství buď klasovité nebo hroznovité anebo z klásků složený strboul, svazek, kružel i latu. Nepatrné kvítky sedí v paždí pluch — plušky však oproti travám vždy chybějí. Okvětí buď úplně chybí (na př. u ostřic), nebo jest zastoupeno několika štětinkami (na př. u suchopýru). Tyčinky jsou nejčastěji tři, s prašníky na tenkých nitkách, semeník svrchní, ze 2-3 plodolistů tvořený a jednovaječný, nesoucí na vrcholku čnělku rozeklanou ve 2-3 bliznová ramena (obr. 726). Plod jest bílečnatá, namnoze trojhranná nažka nebo obilka.

Z naší květeny patří sem 7 rodů, jež možno rozvrhnouti do 3 skupin:

A) Ostřicovité (Cariceae) — mají květy různopohlavné, jednodomé nebo dvoudomé a semeník (později plod) uzavřený ve vakovitém listenci neboli měchýřku. U nás jsou zastoupeny jediným, za to však velice bohatým rodem — ostřicí (Carex).

B) Šáchorovité vlastní (Cyperoideae) — mají květy vesměs obojaké v paždí pluch do svého klásku dvouřadě seřaděných. Náležejí sem 2 rody: šáchor (Cyperus) a šašina (Schoenus).

C) Skřípinovité (Scirpoideae) — mají květy též vesměs nebo alespoň valnou většinou obojaké, ale v paždí pluch do svého klásku spirálně seřaděných. Obsahují 4 rody: skřípinu (Scirpus) a suchopýr (Eriophorum) s klásky vícekvětými, hrotnosemenku (Rhynchospora) a mařici (Mariscus) s klásky 2— 3květými.