Na této straně začíná článek o rostlině:
Válečka prapořitá - Brachypodium pinnatum
Válečka lesní - Brachypodium silvaticum [= Válečka lesní - Brachypodium sylvaticum]
Bezkolenec (rod) - Molinia

vřených pochvách listův jakož i ve čnělkách vyrůstajících na vrcholku semeníků s kostřavou, má však válcovité klásky skoro přisedlé, v klasovitém, dvouřadém hroznu. Plušky jsou uťaté, hřebenitě brvité, plevy vícežilné. Vyskytuje se v naší květeně ve 2 druzích:

1. Válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum Beauv., Bromus pinnatus L. — obr. 713) jest vytrvalá tráva vyhánějící z plazivého, šupinatého oddenku tuhá, 3—8 dm vysoká stébla s plochými, světlozelenými listy, jejichž tuhé čepele jsou zkroucením spodiny obráceny rubem nahoru a otevřené pochvy, zejména dolejší, jsou oděny chloupky, zřídka lysé. Kratičce stopkaté, čárkovité, skoro oblé, šedozelené nebo žlutozelené, obyčejně pýřité klásky jsou sestaveny v dvouřadý, přímý klasovitý hrozen; za květu odstávají od osy, později však se k ní přikládají. Mají 2 vícežilné plevy kratší než nejbližší pluchy a v nich 5—20 kvítků (F) s podlouhlými, v krátké, konečné osiny protaženými pluchami (g), uťatými, hřebenitě brvitými pluškami (g₁) asi zdéli pluch, třemi tyčinkami a svrchním semeníkem, z jehož vrcholku vyrůstají dvě pérovité čnělky, vyčnívající po stranách z klásku.

Roste na suchých stráních, ve světlých lesích a houštinách nejraději na opuce a vápně. Kvete v červnu a červenci.

2. V. lesní (B. silvaticum Röm et Schult., Festuca silvatica Huds. — obr. 714) podobá se válcovitými, skoro přisedlými, v 2řadý klasovitý hrozen sestavenými klásky druhu předch., má však oddenek trsnatý, stébla chabá, listy měkké, sytě zelené, na rubu se silným bílým nervem, hrozen převislý, vláskovité osiny hořejších kvítků namnoze delší nežli pluchy a plušky mnohem kratší pluch.

Roste porůznu ve stinných lesích a houštinách. Kvete v červenci a srpnu.

Rod 50. Bezkolenec (Molinia,¹ Blaugras, Pfeifengras) má drobné, oblé klásky na spodu objaté dvěma plevami, které jsou mnohem menší nežli nejbližší pluchy, s 2-5 kvítky, z nichž však hořejší bývá zakrnělý v pastopečku. Pluchy jsou ze hřbetu oblé, nekýlnaté, z břichatě vypouklého spodu kuželovité nebo kopinaté, zpravidla bezosinné. Trávy vytrvalé, namnoze jen v nejdolejší části stébel kolénkaté, koncem léta nebo až na podzim kvetoucí. Vyskytuje se u nás ve 2 druzích:

¹) Ku poctě jesuity Ign. Moliny, který jakožto missionář v Chile sepsal přírodopis této země.