Na této straně začíná článek o rostlině:
Sveřep kostrbatý - Bromus squarrosus
Sveřep střešní - Bromus tectorum
Sveřep jalový - Bromus sterilis

labí a Plzeňsku jakož i v jižní a střední Moravě. Kvete v červnu a červenci jako většina sveřepů.

7. Mezi Josefovem a Starým Plesem ve vých. Čechách (r. 1880 ev. farářem Fleischerem) a v údolí Dyje u Znojma jakož i na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem v jižní Moravě (r. 1881 prof. Oborným) pozorován byl s. kostrbatý (B. squarrosus L. — obr. 695), na tato místa patrně zavlečený ze zemí jižnějších.

Shoduje se s druhem předch., má však pochvy listů huňaté, latu staženější, později překloněnou, složenu z větví většinou jednoklasých, namnoze dosti krátkých, veliké klásky (K) 10—20květé a osiny, s počátku rovné, později skoro pod pravým úhlem nazpět ohnuté. Kvete v týž čas jako předch.

8. S střešní (B. tectorum L. — obr. 696) vyhání z jednoletého svazčitého kořene namnoze několik přímých. 1—4 dm vysokých, pod latou zpravidla kratičce pýřitých, řidčeji zcela lysých stébel s čárkovitými, často poněkud svinutými listy, které jsou zvláště na pochvách krátce chlupaté. Hustá, trochu stažená, k jedné straně nakloněná lata skládá se z pýřitých větví a větviček o 1-6 úzkých, se stran smačknutých, po odkvetení ku konci širších, 5—9květých kláscích, které jsou s počátku jako celá rostlina šedozelené, později narudlé. Z obou plev, jimiž klásky jsou objaty, jest spodní menší, 1žilná, hořejší 3žilná, čímž liší se tento druh se všemi násl. od druhů předch.; majíť tyto dolní plevy 3—5žilné, hořejší vícežilné. Chlupaté, zřídka olysalé pluchy (g) jsou na konci dosti hluboko rozeklány a ze hřbetu jim vyrůstá rovná, dlouhá osina. Plušky (g) jsou na vrcholku mělce vykrojeny a na nervech hřebenitě brvité.

Roste hojně na rumištích, u zdí, na pastvinách i polích. Kvete v máji a červnu, sežne-li se, často ještě po druhé na podzim.

9. S. jalový (B. sterilis L. — obr. 697) shoduje se v jednoletém svazčitém kořeni, v plevách, ve smačknutých, ku konci širších