Na této straně začíná článek o rostlině:
Sveřep (rod) - Bromus

až pod latu měkkými, nasivělými listy, které mají široce čárkovité, ploché, krátce špičaté čepele a do polou uzavřené pochvy. Drobounké, zelenavé nebo červenavě strakaté klásky (K) jsou po stranách a na koncích tenkých větví, jež vyrůstají namnoze po několika v polovičných přeslenech, skládajíce bohatou, všestranně rozkladitou latu. Složeni jejich jest takové: dvě velice nestejné, široce vejčité, tupé, na horním okraji vyhlodaně zoubkované plevy (p), mezi nimiž sedí pouze dva kvítky (F) s tupými, bezosinnými, na hřbetě oblými, význačně 3žilnými pluchami, uťatými pluškami, třemi tyčinkami a svrchním semeníkem o dvou pérovitých, při spodu klásku vyniklých bliznách.

Náležejíc mezi nejvzácnější trávy naší květeny, byla pozorována na velice různých místech: u Prahy, Brandýsa, Litomyšle, Pardubic, Zlaté Koruny (v Krumlovsku); u Brna, Čejče a Klobouk na Moravě; u Krnova ve Slezsku. Kvete v červnu a červenci.

Rod 47. Sveřep¹ (Bromus², Trespe) má mnohokvěté klásky v latách

1 ) Pochází jako chorv. sverepek, rus. свирепъ свирыпа ze stslov. sverȇpъ = divoký, drsný, sveřepý, t. j. tráva divoce rostoucí.

2 ) Jménem βρόμος zvali staří Řekové různé druhy ovsův; Linné je přenesl na tento rod.