Na této straně začíná článek o rostlině:
Třtina Hallerova - Calamagrostis Halleriana [= Třtina pobřežní - Calamagrostis pseudophragmites]
Třtina horská - Calamagrostis montana [= Třtina pestrá - Calamagrostis varia]
Třtina tuhá - Calamagrostis stricta [= Třtina přehlížená - Calamagrostis stricta]

Roste na pokrajích rybníků, březích řek a mokrých lukách, zejména v poříčí Ploučnice, hornatině doupovsko-tepelské, Budějovicko-Třeboňsku jakož i v Jeseníku, Beskydách a jižní Moravě. Kvete v měsících letních.

4. T. Hallerova¹ (C. Halleriana DC., C. pseudophragmites² Reichb. —obr. 605) podobá se vnějškem velice druhu předch., jest však namnoze nižší a outlejší, všecka travozelená, na stéblech pod latou skoro hladká. V paždích úzkých, (namnoze jen 2—3 mm širokých) listů, které dosahují někdy délky stébla, není svazečků listových; za to mívají pochvy pod čepelí po každé straně chomáček bělavých chloupků. Krátké, z klásků (K) nevyčnívající osiny vyrůstají pod konečným výkrojkem pluch (F) ze hřbetu; někdy však také docela chybějí. Ostatně shoduje se s druhem předch.

Roste ve vlhkých horských lesích, zejména v Krkonoších, kde bývá místy hojná, v horách Krušných, hornatině berounské, příbramských Brdech, na Krumlovsku a Budějovicko-Třeboňsku jakož i v moravsko-slezském Jeseníku. Kvete v červenci a srpnu.

Ke vzácnějším druhům třtin naší květeny patří ještě tyto:

5. T. pobřežní (C. litorea DC., C. laxa³ Host, Arundo⁴ pseudophragmites⁴ Hall. — obr. 606) — připomíná vnějškem t. křovištní a t. kopinatou. S prvou shoduje se v sivosti listů, s druhou v tom, že osina vyrůstá z konečného výkrojku pluchy (g, g₁). Od obou liší se však tím, že má stébla pod latou skoro hladká; oproti tř. kopinaté jsou osiny mnohem nápadnější, asi zdéli pluchy (K).

Rostouc hojněji na vlhkých písčinách a březích řek v Dol. Rakousích, vyskytuje se u nás pořídku. Poprvé (r. 1885) pozoroval ji dr. J. Velenovský na břehu říčním u Kostelce nad Labem; mimo to byla pozorována ještě pouze u Staré Boleslavi a u Kostelce nad Orlicí. Kvete v červnu a červenci.

6. Na několika místech v Krušných horách — Ostrov, Červený Hrádek (sev. od Chomutova), Borek (j. od Děčína) — a u Bilichova (mezi Louny a Slaným) roste t. horská (C. montana Host., C. varia⁵ Р. В., Arundo varia Schrad. — obr. 607), shodující se ve statném rákosovitém vzrůstu, širokých, tuhých listech, v bylinných, zelených, jen na okraji blánovitých pluchách a kolénkovitě prohnutých, ze hřbetu pluch vyrůstajících osinách se tř. rákosovitou. Má však osiny kratší, v kláscích (K) ukryté nebo jen málo z nich vyčnívající, za to však chlupy vyrůstající pod pluchami (F) obyčejně tak dlouhé jako pluchy nebo alespoň do poloviny pluch sahající. Lata připomíná tvarem i zbarvením nemálo medynek měkký (Holcus mollis L. —· obr. 641). Kvete v měsících letních.

7. Na rašelinných lukách mezi Milovicemi a Vruticemi u Lysé n. L. pozoroval r. 1886 dr. Jar. Jahn tř. tuhou neboli nepovšimnutou (C. stricta Р. В., С. neglecta Trin., Arundo neglecta Ehrh. — obr. 608), dosud jen ze severnější Evropy známou, pro Čechy však i Rakousko novou. Vyhání z krátkého oddenku ztuha přímá, hladká stébla 5—10 dm vysoká, s tuhými, úzce čárkovitými, na líci našedivělými listy, zakončená úzkou, ztuha přímou latou, jejíž pobočné větve, v době květu (v měsících letních) ztuha odstálé, před rozkvětem i po odkvětu přikládají se těsně k hlavní ose, čímž nabývá květenství vzezření více méně klasovitého, při-

1 ) Ku poctě Α. Hallera, botanika a básníka v Bernu; † r. 1777.

2 ) Slož. z řec. ψευδής = klamný + ψραγμίτης = rákos.

3 ) Lat. laxus = uvolněný.

4 ) Viz. pozn. na str. 447.

5 ) Lat. varius = pestrý.