Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 442:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
nujících, v kolénkách vystupujících stébel s travozelenými, jen na pochvách nasivělými listy. Klásky (F) směstnané v husté, válcovité, klasovité latě mají plevy tupé, jen při spodu spolu srostlé, značně chlupaté, pluchu o něco kratší plev, s jemnou, dlouhou osinou vyrůstající ze spodu hřbetní strany (g) a prašníky — asi 5krát tak dlouhé jak široké — s počátku žluté, po vypylení světle hnědé. Jsouc bylinou jednoletou, roste nejraději na mokrých lukách, vlhkých písčinách a vysýchajících bahnech. Kvete od máje do srpna. Hodí se ku pěstování jako pícní rostlina zvláště na taková luka, která jsou písčitá a často zaplavována. 4. P. plavá (A. fulvus Smith - obr. 598) podobá se vnějškem, namnoze poléhavými, v kolénkách vystoupavými stébly jakož i tupými, jen nejdoleji srostlými plevami (F1) р. kolénkaté; jest však na stéblech i listech sivá, na pochvách listů silněji ojíněná, má plevy zdéli pluch, osiny pod prostředkem pluchy vyrůstající namnoze jen tak dlouhé jako plevy a prašníky jen asi 3kráte tak dlouhé jak široké, barvy oranžové. Roste hojně na podobných stanovištích a kvete asi v touž dobu jako předch. Z míšenců zasluhuje zmínky p. černavá (A. nigricans Wich., A. hybridus Wimm.), spojující v sobě znaky p. luční a kolénkaté (A. pratensis-geniculatus). Pozoroval ji učitel Jos. Rohlena г. 1899 mezi rodiči v okolí Přepych, u Opočna a později též u Veselí. Rod 11. Skrytěnka1 (Crypsis1 Ait., Dornengras) shoduje se s oběma rody předch, v tom, že má jednokvěté, se stran smačknuté klásky směstnány do husté laty podobné strboulku nebo válcovitému klasu a že pérovité blizny vyčnívají z klásků na vrcholku. Ostatně jsou bezosinné plevy trochu nestejné, dole spolu nesrostlé, o něco kratší než bezosinné pluchy. Tyčinky jsou 3 nebo 2. Jsou to trávy vesměs drobnější, jednoleté, u nás vesměs vzácné; znají se jich 3 druhy: 1. Skrytěnka bodlavá (Crypsis aculeata Ait. - obr. 599) vyhání z jednoletého kořene trs položených, zřídka přímých, do kruhu rozložených, 5—30 cm dlouhých, šedozelených, někdy načervenalých nebo nafialovělých, tuhých stébel, která jsou poněkud smačknutá, rozvětvená a porostlá kopinatými, tuhým bodlavým hrotem ukončenými listy. Drobné, jednokvěté, se stran smačknuté klásky (K) jsou hustě směstnány do konečných, strboulovitých, polokulovitých lat, do polou objatých břichatými pochvami dvou nejhořejších, skoro vstřícných listů. Plevy (p) jsou o něco kratší pluch (g), poněkud nestejné, zcela volné (ani dole spolu nesrostlé) a tak jako obě pluchy bezosinné. Tyčinky (F) jsou pouze 2. 1 ) Od řec κρύπτω = skrývám, vzhledem k tomu, že květenství bývá spodní polovinou více méně ukryto v břichatých pochvách nejhořejších listů. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |