Na této straně začíná článek o rostlině:
Kokořík (rod) - Polygonatum
Kokořík lékařský - Polygonatum officinale [= Kokořík vonný - Polygonatum odoratum]

obou listů, vyvinuje se z postranního pupenu, sedícího v paždí nejvyšší blanité pochvy (b₁), kdežto konečný pupen oddenku (p), vězící na spodině obou plochých listů (l₁, l₂), přezimuje. Z jara vyvine pupen opět několik blanitých pochev, 2 listy, v paždí nejvyšší pochvy stvol a založí přezimovací pupen a tak se to opakuje. Patrno, že oddenek jest vzrůstu monopodialního. Libovonné, bílé kvítky, vyrůstající na stopečkách z paždí úzkých blanitých listenů, skládají jednostranný hrozen. Jsouce převislé, nedovolují, aby se do nich dostala voda, která pylovému prášku i medovině by byla na ujmu. Blanité listeny zahalovaly s počátku útlá poupátka květná, chráníce je před chladem i vlhkem zrovna tak, jako chránily blanité pochvy oba listy, dokud byly mladičké.

Složení květů (obr. 489 F) jest takové: kulovato-zvonkovité, 6zubé okvětí, 6 tyčinek ke spodině okvětí přirostlých a svrchní, 3pouzdrý semeník s jednoduchou čnělkou. Kulaté bobule (f, f₁), chovající v každém ze tří pouzder po jednom semenu, dozrávajíce zčervenají.

Opylení děje se s počátku hmyzem, který vyssává ze šťavnatého pletiva pod semeníkem sladkou šťávu, později však zúrodňují se blizny též autogamicky, an pyl ze zralých prašníků se na ně vysypává.

Roste v listnatých lesích, hájích a křovinách a pěstuje se též pro milé kvítky v zahradách i květináčích. Kvete v máji a červnu.

Dříve užívalo se oddenku, květův i bobulí v lékařství. Usušené a na prášek rozemleté kvítky nutí ke kýchání.

Rod 15. Kokořík¹ (Polygonatum², Salomonssiegel) shoduje se v bobulovitých plodech s konvalinkou, květy jeho však, vyrůstající z paždí listů, mají okvětí válcovito-trubkovité a nitky tyčinek jsou až asi do polovice přirostlé к okvětí. V naší květeně jest zastoupen 4 rody:

1. Kokořík lékařský (Polygonatum officinale All., Convallaria³ polygonatum L. — obr. 491) má podzemní, hrbolatě napuchlý, bělavý oddenek oproti konvalince vzrůstu sympodialního. Květonosná lodyha, 3-6 dm vysoká, poněkud obloukovitě prohnutá, hranatá, nahoře smačknutá, porostlá střídavými, skoro přisedlými, vejčitými, dvouřadě sestavenými listy, nevyrůstá totiž z paždí listu, po straně pupenu, nýbrž přímo z vrcholku pupenu samého, tak že se jí vzrůst letošního článku oddenkového ukončuje (obr. 492 l). Za to vyvijí se v paždí některé šupiny tohoto článku pupen postranní (p), který po odkvetení zmohutní v nový článek oddenkový a příštího roku vyroste v novou květonosnou lodyhu. Poněvadž však nový článek oddenkový roste ve směru starého článku, zdá se býti

1 ) Srovn. s pol. kokoryczka. Podobná jména vyskytují se i v jiných řečech slovan., ovšem s různými významy, na př. rus κοκорищъ (= zemědým), chorv. kokornjak (= heřmánek), pol. kokornak (= podražec) atd.

2 ) Slož. z řec. πολύς = mnohý + yóvυ = uzel, kolénko, vzhledem v oddenku.

3 ) Viz pozn ¹) na str.. 366.