Na této straně začíná článek o rostlině:
Rdesno obrovské - Polygonum Sieboldi [= Rdesno obrovské - Persicaria sieboldi]
Šťovík (rod) - Rumex

spodnější listy podobají se listům přízemním, hořejší však jsou mnohem užší a přisedlé. Krvavě červené květy jsou nahloučeny v konečných hustých, válcovitých, 3—6 cm dlouhých a skoro 2 cm širokých klasech. Pochází z Himalají. Kvete od července do září.

3. R. obrovské (P. Sieboldi¹ hort., P. cuspidatum² Sieb. — obr. 44) - jest bylina vytrvalá, až přes 2 m vysoká, bohatě větevnatá, s velikými, vejčitými, vynikle žilkovanými listy na ohnutých řapíkách namnoze dvouřadě sestavenými. Bílé nebo načervenalé květy, rozvíjející se od června do srpna, skládají řídké úžlabní hrozny. Pochází z Japanu, kde je pěstují na polích jako pícní rostlinu.

Rod 2. Šťovík³ (Rumex,⁴ Ampfer) má okvětí složeno ze 3 vnějších menších a 3 vnitřních větších lístků, které později se zveličují v tak zv. krovky a trojbokou nažku těsně objímají; tyčinek jest 6, blizny (počtem 3) jsou štětičkovité. V naší vlasti vyskytuje se celkem v 15 druzích poněkud jednotvárných, namnoze dosti nesnadno od sebe rozeznatelných:

¹) Ku poctě Fil. Siebolda, který jako lékař bydlil dlouho v Japansku a vydal veliké dílo o japanské květeně. Zemřel r. 1862. v Mnichově.

²) Lat. cuspidatus = štítnatý, vzhledem k listům.

³) Ve stslov. slul šťovík šťavъ; proto i v jiných řečech slov. podobně se nazývá, na př. rus. щавель, pol. szczaw, chorv. šťav, štavelj, luž. sčehel atd. — Jungmann: »Šťovík, dříve štěvík, mor. šťavík, šťavlík atd. ... bylina nakyslou, chutnou šťávu dávající.«

⁴) Tímto jménem nazývali šťovík již staří Římané.