Na této straně začíná článek o rostlině:
Ladoňka nící - Scilla cernua [= Ladoňka sibiřská - Scilla siberica]
Ladoňka vlašská - Scilla italica [= Hyacintovník italský - Hyacinthoides italica]

3. L. nící (S. cernua Red., S. uniflora¹ Willd., S. sibirica hort. — obr. 457) liší se od obou druhů předch. hlavně tím, že má blankytně modré květy převislé, jednotlivě konečné nebo na krátkých stopkách v květenství pouze 2—3květém. Ostatně má vejčito-kulatou cibuli, ze které vyhání nejčastěji 3, někdy však také více široce čárkovitých listů a 1—3 tenké, 10—20 cm vysoké stvoly. V listenech a semenech shoduje se s druhem předch.

Jsouc domovem v jižní Evropě (nikoli v Sibiři!), jest oblíbenou květinou, kvetoucí již v březnu a dubnu, ve květináčích docela už v lednu. Na jedné louce blíže Oustí nad L. zplaněla.

Z jiných cizích ladoněk, pěstovaných u nás pro okrasu, buďtež ještě uvedeny:

4. L. vlašská (S. italica L. — obr. 458) — poznává se od předch. druhů nejsnáze dle listenů, které, vyrůstajíce pod spodem květních stopek namnoze po dvou, sahají přes polovinu stopek. Ostatně jest cibule bělavá, vejčitá, přízemních, široce čárkovitých, žlábkovitých listův bývá vždy několik a jednoduchý, 1-2 dm vysoký stvol, zakončuje se směstnaným, válcovitým, dosti bohatým hroznem bledomodrých, poměrně drobných kvítků.

Jest domovem v jižní Evropě. Kvete v máji.

1 ) Lat. uniflorus = jednokvětý.