Na této straně začíná článek o rostlině:
Rdesno plotní - Polygonum dumetorum [= Opletka křovištní - Fallopia dumetorum]
Pohanka - Polygonum fagopyrum [= Pohanka obecná - Fagopyrum esculentum]

10. R. plotní neboli povleka (P. dumetorum¹ L. - obr. 40) podobá se oplétavou lodyhou, trojhrannými, střelovitými listy a zelenavými kvítky, vyrůstajícími z paždí listů, rd. svlačcovému, má však lodyhu více oblou, stopky květní delší než okvětí na plodu a nažky (f) zlatolesklé, hladké. Kromě toho jsou vnější 3 cípy okvětní blanovité křídlaté (F) a stopky květní článkovány pod prostředkem, kdežto u rd. svlačcového jsou stopky článkovány blízko pod okvětím.

Roste nejraději v plotech a křovinách. Jest bylina 1letá, kvetoucí hlavně v měsících letních.

11. Pohanka² (P. fagopyrum³ L., Fagopyrum esculentum⁴ Mönch., Buchweizen, Haidekorn — obr. 41) má přímou, as ½ m vysokou, obyčejně červeně naběhlou, nahoře rozvětvenou lodyhu a srdčitě střelovité, dlouze zašpičatělé listy, které jsou v dolejší části lodyhy řapíkaté, nahoře však přisedlé. Úhledné, bílé nebo narůžovělé, krátce stopkaté květy vyrůstají většinou v klasovitých úžlabních hroznech v hořejší části lodyhy chocholičnatě sestavených. Rozvíjejíce se v červenci a srpnu, mají hluboce 5dílné okvětí, 8 tyčinek a svrchní semeník se 3 čnělkami. Pod semeníkem jsou poměrně veliké, do kruhu sestavené žlázky, které poskytují rozmanitému hmyzu medové šťávy a ten pak mimoděk přenáší pyl z květů krátkočnělečných (F₁) na květy dlouhočnělečné (F) i naopak. Jevíť se ve květech pohanky heterostylie jako na př. u prvosenky (str. 32. ve sv. III.). Trojboké, černohnědé nažky (f) jsou na ostrých hranách hladké a vytrvalým okvětím jen ve spodní své třetině přikryté. Tímto znakem a pak tím, že klíček (f₁) leží uprostřed semenného bílku (nikoli po straně), liší se pohanka s násl. druhem ode všech ostatních druhů, pročež ji někteří považují za rod samostatný — Fagopyrum.

Pohanka roste planě v Mandžursku, odkudž teprve ve středověku (asi v 15. století) dostala se přes Tatarsko a Rusko do střední Evropy. Starověkým národům evropským nebyla známa. Pěstuje se jako jednoletá hospodářská plodina zejména v krajinách písečnatých, v naší vlasti nejvíce na Valašsku. Zřídka a jen pomíjivě zplaňuje. Z moučnatých nažek dělají ve mlýnech „pohankovou krupici" (na Valašsku „pohankovou kaší" zvanou), ze které se připravují rozmanité výživné

¹) Lat. dumetum = křoviště.

²) Ukazuje jako rus. гречиха, pol. pogаnka neboli hreczka, chorv. hajdina, něm. Ηaidekоrn na cizí (= pohanský) původ.

³) Má trojhranné nažky jako buk (= fagus, φηγός), jichž užívá se na mouku a krupici jako zrn pšenice (= πυρός).

⁴) Lat. esculentus = jedlý.