Na této straně začíná článek o rostlině:
Lilije turbanová - Lilium pomponium [= Lilie okázalá - Lilium pomponium]
Lilije ohnivá - Lilium croceum [= Lilie cibulkonosná šafránová - Lilium bulbiferum subsp. croceum]
Řebčík kostkovaný - Fritillaria meleagris
Řebčík královský - Fritillaria imperialis

Květy, spočívající na obloukovitě ohnutých stopkách v chudém, 2řadém hroznu, jsou převislé a mají okvětní lístky barvy buď šarlatově nebo rumělkově červené, stočeny do zadu jako květy l. zlatohlavé. Kvete v červenci a srpnu. Jest domovem na Jonských ostrovech a v Řecku.

6. L. turbanová neboli pompon¹ (L. pomponium¹ L.) podobá se úzce kopinatými, jednožilnými, nicméně však sivozelenými listy a převislými, v řídkém, 2řadém hroznu sestavenými květy druhu předch., má však červené lístky okvětní po kraji žlutě obroubeny. Kvete v červnu. Pochází prý ze Sibiře.

7. L. ohnivá (L. croceum'² Chaix) připomíná vnějškem velice l. cibulkonosnou, majíc lodyhu po celé délce porostlou střídavými, úzce kopinatými listy, a květy přímé, zvonkovité. Nevytváří však v paždích listů nikdy cibulek — ale za to ovšem v tobolkách semena — a jest uvnitř žlutočerveného okvětí tmavonachově skvrnitá. Kvete v červnu a červenci. Pochází z jižní Evropy rostouc planě hlavně v Pyreneích a jižní Francii.

Rod 2. Řebčík³ kostkovaný (Fritillaria⁴ meleagris⁵ L., Schachblume — obr. 436) vyhání z kulovaté cibule, která je tvořena dvěma masitými šupinami, přímou, 2—3 dm vysokou, jednoduchou lodyhu dole bezlistou, nahoře s několika čárkovitými až čárkovitě kopinatými, žlabovitě prohnutými, střídavými listy, zakončenou jediným převislým, zvonkovitým květem; zřídka bývá v paždí nejvyššího listu ještě jeden květ.

Složení květu jest takové: Ve dvou trojčetných kruzích šest lístků okvětních vesměs kopinatých, 3 cm dlouhých, nachových a při tom bíle a fialově kostkovaných, zřídka bílých; na vnitřní jejich straně táhne se středem podlouhlá brázda, obsahující medovinu. Prašníky šesti tyčinek přirůstají ke svým nitkám spodem (F). Svrchní semeník, tvořen třemi plodolisty, prodlužuje se v dlouhou čnělku, zakončenou 3laločnou bliznou.

Plod (f) jest elliptičná, tupě trojhranná, trojpouzdrá tobolka, obsahující četná sploštělá, křídlatě vroubená semena (z); dozravši puká pouzdrosečně v štěrbinovité skuliny.

Opylení obstarávají hlavně čmeláci. Ku konci doby květné, která trvá obyčejně 5 dní, mohou však blizny, nebyly-li zúrodněny pylem cizím, zúrodniti se pylem vlastního květu, ana jedna z tyčinek tak se prodlouží, že zralý prašník s některým ramenem blizny se setká.

Rosta planě velmi pořídku a roztroušeně na vlhkých lesních lukách po Evropě, zejména západní a jižní, pěstuje se u nás pro okrasu. Druhdy rostl v okolí Budějovic, Nových Hradů a Teplé; byl tam však úplně vypleněn. Kvete v dubnu a máji.

Z pěstovaných cizozemských druhů jest ve květnicích nejoblíbenější ř. královský neboli komonka (Fr. imperialis L., Kaiserkrone - obr. 437). Má zcela jiný vnějšek nežli druh předch. Ze zlatožluté, šupinaté cibule vyrůstá statná, až

1 ) Lat. pomponius = krásný. Plinius pojmenoval dle jakéhosi Pomponia druh pěkných hrušek „pomponskými", kterýžto přívlastek přidával se pak i jiným pěkným plodům a květům.

2 ) Lat. croceus = šafránový.

3 ) Dle rus. рябчикъ. Poláci zovou tuto bylinu vzhledem ke kostkovanými lístkům okvětním szachovnica.

4 ) Dle lat. fritillus = pohár, z něhož se vrhaly kostky.

5 ) Lat. meleagris = perlička (kropenatý kurovitý pták), vzhledem k okvětí; srovn. pozn. ³).