Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 32:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
(zdola nahoru), v jakém se rozvíjely dříve květy obojaké. Zralé prašníky, vyčnívajíce z okvětí, dotýkají se blizen sousedních kvítkův a vysypávajíce na ně pyl, zúrodňují je jaksi dodatečně geitonogamicky, ač nebyly-li ovšem už dříve zúrodněny xenogamicky hmyzem. Patrno, že úkolem prašníkových květů jest uchovati pyl do reservy pro ten případ, kdyby blizny kvítků obojakých cizím pylem nemohly býti zúrodněny. Vypylivše se prašníkové kvítky opadají, aby učinily místo vyvinujícím se plodům. Hadí kořen roste hojně na vlhkých lukách, někdy též na březích a ve světlých hájích. Kvete hlavně v červnu a červenci. Kořene, jenž obsahuje žluto-hnědé barvivo, užívalo se dříve v lékařství, zejména od uštknutí zmijí. Dosud z něho připravují lék pro koně. Z mladých listů možno připraviti dosti chutný salát. 8. Rdesno ptačí neboli truskavec,1 šťukavec (P. aviculare2 L., Vogelknöterich — obr. 38) vyhání z 1letého kořene článkovanou, nejčastěji položenou nebo vystoupavou, rozvětvenou, hladkou lodyhu porostlou po celé délce až k vrcholku vejčitými nebo čárkovitě kopinatými, žebernatými, celokrajnými, kratičce řapíkatými až skoro přisedlými listy, které mají suchomázdřité, stříbrolesklé, posléze 1) Pochází jako rum., srb. a rus. троскотъ, bulh. троскъ od stslov. troskotъ jež se zdá býti zpřízněno s řec. άγρωστις = druh nějaké polní plevele. Srovn. pozn. 2) na str. 19. 2) Lat. avicularis = ptačí, poněvadž semena jeho jsou oblíbenou podzimní potravou některých ptáků. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |