![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 253:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
2. V. osmahlý (Ο. ustulata L. — obr. 335) zachovávaje se nedělenými kulovitými hlizkami, vyhání lodyhu 2- 3 dm vysokou, porostlou podlouhlými listy, z nichž 2-3 horní jsou mnohem menší a kornoutovité; nejhořejší část lodyhy (pod klasem květným) jest bezlistá. Drobné, medem zavánějící kvítky (F, F1), vyrůstající v květnu a červnu z paždí blanovitých listenů (b) skoro tak dlouhých jako semeníky (p), skládají hustý, válcovitý klas. Mají okvětní lístky — skloněny v polokulatou lebku — tmavonachové (jako připálené), ale pysk bílý, nachově tečkovaný; zřídka jest celé okvětí bílé, jen lebka vně načervenalá. Pysk jest rozdělen ve 3 ušty, z nichž prostřední jest nejdelší a na konci vykrojen. Ostruha (o) jest sehnutá a 3—4krát kratší nežli semeník. Roste hojně na vlhkých, horských lukách, keřnatých stráních a mezích. 3. V. šírolistý neboli kukačka1 (O. latifolia L. - obr. 336) má hlízky prstnatě dělené, lodyhu namnoze cévkovitě dutou, 2-4 dm vysokou, se 4—6 kalně zelenými, na svrchní straně často černohnědě skvrnatými listy,2 které od lodyhy obyčejně chabě odstávají; listy dolejší jsou vejčité nebo podlouhlé, obak súžené, t. j. od užšího spodu ke středu širší, pak opět užší až k ploché špičce; nejhořejší list jest kopinatý a dosahuje květného klasu. Květy (F) vyrůstají v máji a červnu v dosti hustém a krátkém klase z paždí trojžilných, bylinných, nejčastěji nachově naběhlých listenů, z nichž alespoň dolejší bývají zdéli nebo delší květů. Mají 3 lístky okvětní (oba postranní vnitřní a střední vnější) skloněny v lebku, 2 postranní vnější odstálé a pysk 3laločný, s ostruhou (o) kratší nebo skoro zdéli semeníku, obrácenou dolů. Barva okvětních lístků jest světle nachová; na pysku jsou však tmavé skvrny. Roste hojně na vlhkých, úrodných lukách. 1) Srovn. rus. кукачкины слези, chor. kukovca, pol. zieziulka atd. »Slove také vstavač jiným jménem českým žežhulka, kukadka« (Matthioli, str. 311). 2) O skvrnách na listech vstavačů vykládá křesťan. báje toto: Když matka Boží pod křížem ukřižovaného svého syna ronila hořké slzy hluboké bolesti, kanuly na rostlinky vstavačů, které je v listech svých zadržovaly, aby nepadaly na zemi. Slzy byly však tak horké, že vypálily na listech tmavá místa. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |