Na této straně začíná článek o rostlině:
Narcis žlutý - Narcissus pseudonarcissus

Spodní vejčitý semeník (P) prodlužuje se na vrcholku v dlouhou čnělku (i), zakončenou trojlaločnou bliznou. Okvětí skládá se z dlouhé, tenké, zelenavé trubky, která čnělku kolkolem objímá a nahoře se rozšiřuje v 6 velikých, vejčitých, sněhobílých, hvězdovitě do plochy rozložených cípů (o). V nejhořejší části trubky okvětní jest vrostlo 6 tyčinek ve 2 řadách těsně nad sebou, které ústí uzavírají. Nejzajímavější částí květu jest tak zv. věnec neboli korunka (paracorolla), žlutý, šarlatově vroubený, miskovitý okraj (c₁) v ústí okvětní trubky. O tomto útvaru mnoho se napsalo, zejména kam jej ze stanoviska morfologického dlužno zařaditi. Dle nejnovější práce Lad. Jos. Čelakovského¹) vznikl srůstem listovitých výrostků okvětních lístků. Plod jest trojpouzdrá, mnohosemenná tobolka.

Opylení obstarávají hlavně večerní motýlové, kteří přilákáni byvše vonným a krásným, i za šera viditelným okvětím, vnikají dlouhým sosákem, jak jim zbarvená korunka ukazuje, až do spodní třetiny okvětní trubky, vyssávajíce zde medovinu pro sebe uchystanou. Při tom otírají si pyl na hlavu a přenášejí jej pak na blizny květů jiných. Poněvadž květy narcisu neposkytují zvláštní opory, na níž by si mohl hmyz usednouti, jako na příkl. květy rostlin vstavačovitých nebo pyskatých, vyssávají motýlové medovinu letmo.

Náležeje květeně jihoevropské, narcis bílý pěstuje se u nás často pro okrasu v květnicích, z nichž také — ač zřídka, na př. v horských údolích Jeseníku — zplaňuje. Kvete v dubnu a máji.

V jižní Francii připravují z květů tohoto a ještě jiných druhů voňavky.

2. N. žlutý (N. pseudonarcissus² L. — obr. 299) má květy (F) nepříjemně vonné, barvy obyčejně bledožluté, s korunkou (o₁) válcovitě zvonkovitou, po kraji vlnitě zprohýbanou, zdéli lístkův okvětních (o), barvy namnoze temněji žluté.

Náležeje jako předch. květeně jihoevropské, pěstuje se — často s plnými květy — pro okrasu zvláště v selských květnicích, odkudž nezřídka, častěji než n. bílý, na horních lukách (na př. v horách Krušných a v předhoří Krkonoš) zplaňuje. Kvete v březnu a dubnu.

Cibule jeho užívalo se druhdy v lékařství, zejména jako dávivého prostředku.

Z ostatních, velice četných druhů pěstovaných nejčastěji pro okrasu buďtež ještě uvedeny:

¹) Viz Rozpravy České akademie roč. 1898: »O původu věnce narcisovitých«

²) Složeno z řec. ψευδής = nepravý + νάρκισσος = narcis.