Na této straně začíná článek o rostlině:
Hvězdoš háčkovitý - Callitriche hamulata [= Hvězdoš háčkatý - Callitriche hamulata]

býti zúrodněny pylem, jejž na ně přenese vítr z nějaké starší rostliny. Byvše opyleny, stahují se květy pestíkové pod vodu, aby se tam vyvinuly v plody. Později objeví se v hořejší části lodyhy, která zatím značně se prodloužila, kvítky prašníkové; trčíce též několik mm nad vodou, pukají a vítr pyl jejich roznáší na blizny okolních rostlin mladších. Valná většina pylu padne ovšem do vody a může prý dostavši se k bliznám, také zúrodnění, způsobiti.

Roste ve stojatých i tekoucích vodách, v močálech a na pobřežních bahnech. Náležeje k rostlinám velice proměnlivým, vyskytuje se v několika tvarech:

α) Rosta na zaplavovaných místech nebo na bahně, jest obyčejně 1letý, má útlé, často jen 2—6 cm dlouhé, trsnatě rozložené lodyhy, malé, vesměs čárkovité, na vrcholku v růžici nesměstnané listy a četné, namnoze podlouhlé plody. V tomto tvaru slove hv. nejmenším nebo trsnatým (C. minima Hoppe, С. caespitosa Schulz — obr. 200 A). 

β) Rosta v nehluboké vodě, vytváří na vrcholcích lodyh růžice opak vejčitých listů, které vzplývají na vodní hladině. Tato forma, zovoucí se hv. hvězdnatým nebo prostředním (C. stellata, C. intermedia Hoppe — obr.

288), jest nejrozšířenější.

γ) V hlubokých vodách, v nichž rostlina nedosahuje hladiny vodní, ač se někdy lodyha její až přes 1 m prodlouží, nevytváří na vrcholku rozetek listových, nýbrž samé oddálené, úzké, čárkovité až kopisťovité, namnoze 2hroté listy. Oproti předch. tvarům může sice tato forma — hv. úzkolistý (C. angustifolia Hoppe — obr. 290 В) — kvésti, ale nevyvinuje plodův.

2. H. háčkovitý (C. hamulata Kütz. — obr. 291) má nitkovité, ve vodě vzplývající lodyhy porostlé oddálenými, čárkovitými, zpředu hluboce vykrojenými, velmi tenkými, útlými listy; někdy bývají však též listy (alespoň v hořejší části lodyhy) vejčité nebo kopisťovité. Kvítky (F, F₁) mají úzké, srpovité, hákovitě ohnutými konci se křižující listence, jež někdy i docela chybějí, a dosti dlouhé, dolů sehnuté, ku plodům přitisklé, záhy opadavé čnělky (f). Plody jsou poměrně veliké, kulovaté a na hřbetech nažek úzce křídlaté.

Roste ve stojatých i tekoucích, zejména rašelinných vodách v Teplicko-Žatecku, poříčí Ploučnice, horní Sázavy a Chrudimky, v Českomoravské vysočině mezi Litomyšlí a Svitavou a v horní Šumavě. Kvete od máje až do října.