Na této straně začíná článek o rostlině:
Lněnka chlumní - Thesium montanum [= Lněnka bavorská - Thesium bavarum]

autogamie vyloučena, anyť květy stojí přímo; opylení obstarává pouze hmyz, který jsa bezpochyby lákán zvláštní, člověku nenápadnou vůní, dosti četně ke květům zaletuje, aby si pochutnal na medovině vyměšované ze žláznatého kroužku. Jiné rostliny mají čnělku krátkou, tyčinky však tak dlouhé, že prašníky stojí zrovna nad bliznou, tak že pyl na bliznu se vysypává; poněvadž pak blizna dospívá současně s prašníky, může býti tímto pylem zúrodněna.

Jsouce stále rozevřeny a postaveny přímo, kvítky chrání si pyl před rosou a deštěm tím způsobem, že se prašníky vždy za vlhka zavírají, za slunečna znova se rozvírajíce.

Lněnka náleží mezi rostliny polocizopasné, čerpajíc jednak vyživné látky z kořenů jiných rostlin, jednak alespoň z části samostatně si je připravujíc. Mladá rostlinka (obr. 15 L), vyklíčivši ze semena v zemi, roste velice pomalu, nedosahujíc v prvém roce větší výšky nežli asi 4 cm. Hlavní kořen její vysílá po stranách několik kořínků postranních, které teprve za několik neděl po vyklíčení vytvoří v místech, kde se setkají s kořeny nějaké jiné rostliny (H), okrouhlé bradavičky. Těmi přiloží se kořínky těsně ke kořeni své hostitelky a vyženou ze středu jich zvláštní střebavé buňky, jimiž do pletiva své hostitelky proniknou a výživné látky vystřebávají (obr. 16). Vyrýpneme-li rostlinu ze země a pak opatrně hlínu s kořene jejího vodou spláchneme, objeví se nám po stranách kořínků příssavné bradavičky v podobě okrouhlých, bílých knoflíčků.

Roste na travnatých a keřnatých kopcích, ve světlých křovištích a vřesovištích v širším okolí pražském, Polabí, horách Krušných, Sudetách i jejich předhořích, jakož i v pahorkatině jižní a střední části Moravy. Kvete od máje do července.

2. L. chlumní (T. montanum Ehrh. — obr. 17) podobá se tak velice l. obecné, že se od ní dříve ani neoddělovala. Jest však statnější, 3-6 dm vysoká, má dřevnatý, mnohohlavý oddenek bez výběžkův a listy namnoze širší, úzce kopinaté, dlouze zašpičatěné, sytě zelené, zřetelně 3—5žilné. Květenství jest bohatší, anyť spodní osy postranní jsou vidlany mající střední kvítek kratičce stopkatý, namnoze jen jedním listenem podepřený, ostatní dva kvítky však dlouze stopkaté, většinou třemi listeny podepřené. Květy (F) mají zvonkovité, 5klané (zřídka 4klané) okvětí barvy vně žlutozelené, uvnitř bílé. Plody (f) jsou podobné jako u druhu předch.