Na této straně začíná článek o rostlině:
Lnice kručinkolistá - Linaria genisteafolia [= Lnice kručinkolistá - Linaria genistifolia]

Zajímavo, že místo květů souměrných, o jediné ostruze, vyskytují se někdy na vrcholku, řidčeji též po stranách ba i v celém květenství květy pravidelné, s 5 ostruhami, hvězdovitě laločnatým okrajem a 5 tyčinkami; zřídka mívají tyto květy, jež slovou pelorickými¹, korunu 8-12četnou, 8-12 tyčinek a semeník složen ze tří i více plodolistů. Již Linné znal rostliny s takovými pravidelnými květy, jež pojmenoval — Peloria pentandra.

Někdy vyskytují se také rostliny s pravidelnými korunami bez ostruh, které Gmelin nazval Peloria anectaria.

Roste hojně na polích, zvláště písčitých a u cest.

Nápadná podobnost jeho (pokud nekvete) s pryšcem chvojkovým chrání ho prý před některými býložravými živočichy. Roste-li na stinném místě, kudy hmyz málo létá, vyvinuje obyčejně květy kleistogamické.

Kromě semeny rozmnožuje se též pupeny, objevujícími se na podzemních, dlouhých, plazivých kořenech, které převzaly funkci podzemních oddenků (obr. 122).

2. L. kručinkolistá (L, genistaefolia Mill. — obr. 123) podobá se velice l. obecné, jest však na lodyze sivě ojíněná, má širší, kopinaté, zcela ploché listy celkem dosti řídce rozestavené, hrozen mnohem řidší, tak že se v něm květy střechovitě nekryjí, a květy o něco menší nežli l. obecná. Černá semena (z) jsou hranatá, křídlatě neobroubená.

Roste na výslunných stráních porůznu v jižní a střední Moravě, zejména v Brněnsku, Znojemsku a Uher.-Hradištsku. V Čechách vyskytuje se planě pouze v severním okolí Čáslavi, kde ji už r. 1810 za Horašicemi sbíral Knaf, od kteréž doby nebyla tam však sbírána; až teprve opět před 12 léty ji tam pozoroval učitel Bezděk a rok potom u Svobodné vsi (sv. od Žehušic) K. Kněžourek, správce školy v Litošicích. Kvete hlavně v červenci a srpnu.

¹) Viz Slovn. termin. ve sv. I.