![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 88:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
lejších jsou vesměs střídavé, dosti dlouze řapíkaté a mají srdčitě okrouhlou čepel mělce rozeklánu ve tři až devět laloků, z nichž prostřední jest největší. Květy, vyrůstající od března do května z paždí listů, mají stopky asi tak dlouhé jako celý list, 4 široce vejčité, na spodu obyčejně srdčité a postranními kraji ven ohrnuté ušty kališní - jimiž liší se od podobných čtyř druhů následujících — a malé, modré, kolovité koruny (c) s kratičkou trubkou. Plodní tobolky (f) jsou kulovaté, skoro 4laločné a obsahují v každém pouzdře pouze 1—2 semena. Stopky jejich se později ohýbají nazpět. Opylení děje se sice s počátku, za slunného počasí pylem cizím, častěji však jako u jiných drobnokvětých druhů, zvláště je-li počasí pošmourné, pseudokleistogamicky, anyť koruny se ani nerozvírají. Jest rozšířená polní plevel. Pozn. V širším okolí pražském, v nížinách polabských jakož i v jižní a střední Moravě vyskytuje se pořídku odrůda s kratšími stopkami (pouze 1—2krát delšími kalicha), s menšími, většinou 3laločnými listy a tmavě blankytnými korunami — r. trojlaločný (V. triloba Opiz). 19. R. Tournefortův1 neboli perský, Buxbaumův2 (V. Tournefortii Gmel., V. persica Poir., V. Buxbaumii Ten. — obr. 112) podobá se položenými, obyčejně bohatě větevnatými lodyhami a vůbec celým vnějškem velice druhu předch., od něhož rozeznává se znaky těmito: má široce vejčité listy hluboce vroubkovaně pilovité, kratičce řapíkaté a nejhořeji přisedlé; stopky květní, za plodu nazpět se ohýbající, jsou mnohem delší listů, z jejichž úžlabí vyrůstají; ušty kališní jsou kopinaté, špičaté, v tupém úhlu od sebe rozestálé, za plodu se zveličující a tobolku úplně zahalující; blankytná koruna, zvíci koruny rozr. obecného, mívá spodní cíp často bílý. Tobolky jsou dvakrát širší než delší, ostře kylnaté, velmi tupým úhlem ve 2 špičaté, rozestálé, smačknuté laloky vykrojené, za sucha vynikle síťnatě žilnaté a obsahují v každém pouzdře 3 i více mističkovité vydutých, svraskalých semen. Roste dosti hojně na polích. Není však naším domácím druhem, nýbrž byl k nám zavlečen z Východu. Kvete záhy na jaře a pak po druhé koncem léta. 20. R. lesklý (V. polita Fr., V. didyma3 Ten. - obr. 113) vyhání z 1-2letého kořene lodyhy hned od spodu rozvětvené v poléhavé, 8-25 cm dlouhé větve s krátce řapíkatými, vejčitými, na spodu skoro srdčitými, vroubkovaně pilo- 1 ) Dle Jos. Tournefort-a, francouzského botanika a cestovatele; † v Paříži r. 1708. 2 ) Jan Krist. Buxbaum, bot. spisovatel a lékař v Cařihradě, procestoval Malou Asii a Arménii; † r. 1730. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |