![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 84:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Opylení protogynických květů děje se s počátku pylem, jejž přináší ze starších květů jiných rostlin hmyz. Později však zúrodňují se blizny tohoto a jiných druhů s hroznovitým květenstvím též geitonogamicky, pylem květů výše postavených. Roste na travnatých, zejména vápenatých stráních, na pokrajích lesův a na lesních lukách v širším okolí pražském, v nížinách polabských, v Sudetách, horách Krušných, v hornatině berounské, Brdech, jakož i v jižní a střední Moravě, v Jihlavsku a v okolí Těšína ve Slezsku. 11. R. dlouholistý (V. longifolia L. — obr. 105) mívá lodyhu až přes 1 m vysokou, ztuha přímou, šedopýřitou neb skoro lysou, nahoře i s hroznem skoro bezžláznou, listy krátce řapíkaté, vejčitě kopinaté, až ke špičce ostře pilovité, postavené buď po dvou vstřícně nebo v 3-4četných přeslenech. Zuby na okraji listů jsou špičaté, ku předu zahnuté, nestejnostranné. Květy (F) s fialově modrými korunami o válcovité, dosti dlouhé trubce jsou směstnány v konečném, dlouhém klasovitém hroznu jako u druhu předch., ale stopky jejich jsou asi zdéli kalicha, kdežto u r. klasnatého jsou mnohem kratší než kalich. Ostatně jsou stopky květní kratší listenů, z jejichž paždí vyrůstají, a posléze s tobolkami přitisklé k ose. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |