Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 597:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
nodílných, vlnitě zprohýbaných, ostnitých listův a ze středu jejího veliký, 7-12 cm široký, plochý úbor bělavých kvítků. Vnější listeny zákrovní jsou lupenité, některé delší než úbor; vnitřní suchomázdřité, úzké, celokrajné listeny jsou bílé, tvoříce kol celého úboru pěkný paprsek. Úkolem tohoto paprsku jest činiti jednak celé květenství nápadnějším, jednak chrániti útlé ústroje květné, zejména pyl před deštěm a rosou. Za tou příčinou se suchomázdřité listeny před deštěm a na noc sklánějí dohromady v kuželovitou stříšku. Mimo to zadržuje se za chladnějších nocí pod tímto přístřeším teplo vyvinující se dýcháním četných kvítků, čímž teplota vzduchu pod přístřeším zvyšuje se oproti teplotě vzduchu vnějšího až o 7°. Proto zalézají do úborů rádi drobní živočichové, kteří pak pylový prášek mimoděk po květech roznášejí. Také to zasluhuje zmínky, že v chladnějších polohách bývají vnitřní listeny zákrovní zbarveny anthokyanem do bledorůžova (srovn. na př. s listy bramboříku na str. 39). Roste na kamenitých suchých kopcích, stráních a mezích, na průhonech a v pasekách. Kvete hlavně v červenci a srpnu. Kořen, jenž za čerstva silně páchne a palčivě hořce chutná, byl druhdy proslaveným lékem, proto pupavu bílou též pěstovali zvláště při klášteřích. Dnešního času užívá se ho ještě ve zvěrolékařství, zejména v nemocech vepřového dobytka. V některých krajinách, na př. v Pyreneích, požívají kořene s dužnatým lůžkem jako salátu. Pozn. Místy, na př. na vrchu Rábném u Trmice (jzáp. od Oustí nad Labem), blíž Čížové (száp. od Písku), u Král. Hradce, v údolí Dyje u Znojma, na Pavlovských kopcích, u Náměšti i j. byla pozorována odrůda pupavy bílé s prodlouženou, listnatou, až přes 2 dm vysokou lodyhou, za to však menším úborem a podúbornými listy namnoze dolů svislými — p. stvolnatá (C. caulescens Lamk. — obr. 798). Rod 59. Suchokvět1 otevřený (Xeranthemum1 annuum2 L., X. radiatum3 Lamk., Spreublume, Papierblume - obr. 799) jest jednoletá, oby- 1) Slož. z řec. ξηρό = suchý + άνθεμον = květina, vzhledem k suchomázdřitým listenům zákrovním. 2) Lat. annuus = roční, 1letý. 3) Lat. radiatus = paprskovitý, paprskovitě rozložený. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |