Na této straně začíná článek o rostlině:
Pcháč rolní - Cirsium arvense [= Pcháč oset - Cirsium arvense]
Pcháč bahenní - Cirsium palustre

1. Pcháč¹ rolní neboli oset² (Cirsium³ arvense Scop., Serratula⁴ arvensis L. - obr. 780) vyhání z vytrvalého, plazivého oddenku přímé, as 1 m vysoké, skoro lysé, větvité lodyhy s přisedlými, namnoze poněkud sbíhavými listy, které jsou podlouhle kopinaté, peřenoklané nebo téměř nedělené, ploché nebo vlnitě kadeřavé, na líci hladké, po krajích bodlinaté. Vejčité úbory objevují se obyčejně u větším počtu v chocholičnaté, více méně směstnané latě. Mají střechovitý zákrov složen z trojhranných, přitisklých, dosti silným ostnem zakončených listenův (b) a štětinaté lůžko. Květy (F), zavánějící poněkud čerstvým medem, barvy nachové, zřídka bílé, mají koruny vesměs trubkovité, se zvonkovitým okrajem, který jest někdy i několikráte kratší nežli trubka a až skoro po trubku rozeklán v 5 úzkých cípů. Na některých rostlinách jsou v úborech květy zdánlivě obojaké, ve skutečnosti však pestíkové, anyť prašníky buď zakrněly, nebo obsahují pyl, jenž na bliznách jest bez účinku; v obou případech jsou prašníky většinou v korunách skryté a koruny o krátkých cípech, odkvetlé namnoze kratší nežli chmýr. Na jiných rostlinách jsou květy zakrněním semeníků prašníkové; koruny jejich odkvetše jsou delší než chmýr a prašníky vynikají z korun. Má tudíž pcháč rolní - oproti všem ostatním druhům — květy zakrněním druhého pohlaví dvoudomé.

Podlouhlé, smačknuté, dole pupkaté, nahoře uťaté nažky (f) jsou věnčeny bílým chmýřím, jehož chlupy na spodu spolu srůstají v kroužek jako u bodláků, jsou však pérovité.

Opylení obstarává hmyz; koncem doby květní mohou se však blizny zúrodňovati též autogamicky; oba způsoby jsou vysvětleny ve znacích povšechných na str. 389.

Pcháč rolní roste často hromadně v lesních pasekách a na polích, zejména v obilí. Poněvadž vytváří na podzemních šlahounech adventivní pupeny, z nichž vzrůstají nové rostliny, lze jej velmi těžko vyhubiti. Kvete hlavně v červenci a srpnu.

Pozn. Zřídka vyskytuje se odrůda s lodyhou bezkřídlou a listy na rubu běloplstnatý mi — p. šedý (C. incanum Fisch, sp.).

2 P. bahenní (C. palustre Scop. — obr. 781) jest oproti předch. druhu 2letý. Má přímou, až nahoru listnatou lodyhu pavučinatě vlnatou, pod úbory běloplsťnatou, křídlatou, podlouhle až čárkovitě kopinaté, na líci hladké listy většinou chobotnatě peřenoklané, o 2-3klaných, ostnitě zubatých nebo brvitých úkrojcích, po lodyze laločnatými, ostnitě zubatými křídly dokonale sbíhavé, a drobné, vejčitě podlouhlé úbory nahloučeny na konci lo-

¹) Místo picháč; na Moravě se říká pcháti místo pichati a pcháč místo bodlák.

²) Tak zovou Poláci náš bodlák; na Moravě říkají ostí.

³) Řec. κίρσιον značilo již ve starověku nějakou rostlinu bodlákovitou.

⁴) Viz pozn. ²) na str. 564.