Na této straně začíná článek o rostlině:
Lopuch (rod) - Lappa [= Lopuch (rod) - Arctium]
Lopuch pavučinatý - Lappa tomentosa [= Lopuch plstnatý - Arctium tomentosum]
Lopuch větší - Lappa major [= Lopuch větší - Arctium lappa]

Rod 50. Lopuch¹ (Lappa², Klette) líší se od obou předcházejících rodů hlavně tím, že zákrovní listeny (kromě nejvnitřnějších) zakončují se ohnutými háčky. Roste u nás ve 4 druzích:

1. Lopuch pavučinatý neboli hořký lupen (Lappa tomentosa L. -obr. 760) jest jako všecky ostatní druhy statná bylina 2letá, vyhánějící v prvním roce z dužnatého kořene veliké, řapíkaté, vejčité nebo vejčito-podlouhlé, oddáleně mělce zubaté, na líci kalně zelené, na rubu šedoplsťnaté listy a teprve v 2. roce květonosnou, až přes 1 m vysokou, statnou, hluboce rozbrázděnou, pavučinatě plsťnatou, často načervenalou, větevnatou lodyhu s podobnými listy jako jsou přízemní, ale ovšem čím výše menšími. Kulovaté úbory skládají namnoze květenství chocholíkovité. Mají střechovitý, obyčejně hustě pavučinatý zákrov, složený z úzkých listenů dvojího druhu: vnějších zelených, zakončených hrotem zahnutým (b), vnitřních nachových, s hrotem rovným. Kvítky (F) jsou vesměs obojaké, s nachovými, trubkovitými korunami, jejichž zvonkovitý okraj jest hluboce rozeklán v pět uštů, a s ocasatými přívěsky na spodu prašníkův. Smačknutě 4hranné, trochu svraskalé nažky (f) mají na spodu pupek a na vrcholku jednoduché, krátké, v kroužek nesrostlé, záhy opadavé chmýří.

Opylení děje se způsobem u složnokvětých obvyklým (str. 389).

Roste hojně na rumištích, návsích, u cest a po krajích poIi. Kvete jako všecky druhy až v červenci a srpnu.

Kořene, jenž za čerstva nepříjemně páchne a odporně chutná, užívalo se druhdy v lékařství.

2. L. větší (L. major Gärtn., L. officinalis All. - obr. 761) poznává se od předch. druhu hlavně tím, že má zákrovy bez pavučiny, složeny z listenů (f) velice dlouhých, vesměs zelených a vesměs zakončených ohnutou špičkou. Náležeje k nejstatnějším bylinám naší květeny, vyznačuje se zejména velikými listy přízemními, jejichž silné řapíky bývají asi 3 dm dlouhé a

¹) Čes. lopuch, na Moravě lopun, pol. łopian, rus. лопухъ neboli лапуха, chorv. lopuh souvisí s lat. lappa nebo řec. λάπαθον, jímž rozuměli staří Řekové druh šťovíků.

²) Vyskytuje se v tomto významu již u Plinia a Vergilia. Někteří odvozují od celt. lap = ruka (srovn. řec. λαμβάνω = uchopuji) vzhledem k tomu, že zralé úbory chytají se svými háčky na šat.