Na této straně začíná článek o rostlině:
Blešník úplavičný - Pulicaria dysenterica
Volské oko vrbolisté - Buphthalmum salicifolium [= Volovec vrbolistý - Buphthalmum salicifolium]

2. Ve střední a jižní Moravě roste b. úplavičný (P. dysenterica¹ Gärtn. — obr. 744), který má oproti druhu předcházejícímu vytrvalý, plazivý oddenek, vlnatě huňatou lodyhu, velice měkké, hluboce srdčitým spodem objímavé na líci šedopýřité, na rubu šedoplstnaté listy, a úbory asi 2 cm široké, s úhledným žlutým paprskem jazykovitých květů.

Rod 41. Volské oko² nebo-li volovec² vrbolistý (Bumphthalmum² salicifolium L., Rindsauge — 745) má obyčejně jednoduchou, as ½ m vysokou, měkce chlupatou lodyhu, která jest porostlá podlouhle kopinatými, celokrajnými nebo slabě zubatými, v řapík súženými až přisedlými listy a nese na vrcholku jediný veliký úbor (zřídka několik úborů - ú) se střechovitým zákrovem a plevnatým lůžkem, dle něhož od podobných omanů nejsnáze se rozeznává. V terči jsou květy obojaké (F), s trubkovitými, žlutými korunami, na obvodě pestíkové (F₁), s korunami jazykovitými, v úhledném, pomorančové žlutém paprsku. O prašnících (a) a čnělkách platí co u rodu předch.

Nažky obvodové (f₁) jsou 3hranné a zcela bez chmýří, toliko s ostrým okrajem; nažky v terči (f) jsou však smačknutě 4boké a mají na vrcholku věneček krátkých, dřípatě zubatých plev.

Vyskytuje se na keřnatých, výslunných stráních v údolí Dyje (zejména u Hardeku) v nejjižnější Moravě. V Čechách byl pozorován r. 1891. v Hořeňo-

¹) Druhdy užívalo se odvaru jeho proti úplavici (řec. δυσεντερία).

²) Slož. z řec. βούς = vůl + δφθαλμός = oko, vzhledem k velikým květním úborům.